„Nádhera. Jsem teď nejšťastnější!“ zářil ve víru oslav v hale Slunety, kde Florbal Ústí v rozhodujícím finále 1. ligy zdolal Hattrick Brno.
Jaký je postup zážitek?
Sen! S ostatními kluky jsem to tady prošel od píky. Dřív to bylo v úplném bahně, dva oddíly v jednom městě. Naštěstí po nějakých impulzech, které jsem koneckonců taky dával, se kluby spojily. A to, co dneska prožíváme, je výsledek několika šikovných lidí, kteří se do toho zapojili. Atmosféra, jaká tady panovala, byla na Ústí neuvěřitelná (v 1. lize rekordních 810 diváků). Věřím, že se klukům podaří během dvou tří let vyšplhat na takovou úroveň, že budou hrát střed nejvyšší ligy a lidi budou v tomhle počtu do haly chodit pořád.
Užil jste si dlouhou sezonu. Máte toho plné zuby?
Ještě to nekončí, ve středu ještě jedu na reprezentační sraz, to budou poslední tři zápasy sezony. Jsem rád, že jsme s Ústím nemuseli o postup bojovat ještě v baráži, to bych fakt už nedával. Dneska jsem mlel z posledních sil, protože osobka, co jsme hráli, mě fakt zabíjí.
Jak se Florbalu Ústí může dařit v superlize?
Mezi 1. ligou a superligou je fakt obrovský rozdíl, nicméně tady je super kádr individualit. Potřebují vyzrát, jsou mladí, troufám si říct, že budou potřebovat ustát začátek ligy, ustát pár proher, protože na ně teď nejsou zvyklí. A pak bojovat o udržení. Nebude to jednoduché, musí tu začít tvrdě makat už od letní přípravy.
Litvínov se nedávno v superlize jen mihnul. Jak udělat, aby Ústí neopakovalo jeho příklad?
Stát se to může, ale jsem přesvědčený, že tady ta organizace je tak silná, že hráče dokáže připravit. Trenér je fantastický, spolupracuje se špičkami v Česku. Bude to o přípravě, o jednotlivých lidech, jak do toho budou chtít šlápnout.
Vy už v Ústí dál nebude hrát?
Já dal klukům jednoznačně najevo, že to nejde. Já chci hrát na nejvyšší úrovni, co to půjde, taky zkusit zahraničí. A až uznám za vhodné, že přijde správný čas, což může být klidně za 10 let, šel bych zpátky do Ústí a pomohl této organizaci být ještě lepší. Letošní výpomoc pro mě byla příjemná, jeden z vrcholů celé sezony. Trenérovi jsem pomáhal, koukal jsem na videa, dělal jsem, co jsem mohl. A tohle je pro mě obrovské zadostiučinění. Jak titul s Chodovem, tak hlavně postup s Ústím.
Ale teď z vás bude ústecký sok.
Udělám všechno pro to, abych je tady příští sezonu smáznul. (smích) Nedám jim nic zadarmo, naopak jim chci ukázat, kde je ta cesta, kudy musí jít. Pokud oni nebudou lepší jak já, půjdu po nich jak hladový pes.
Dva dny před finále 1. ligy jste ve finále superligy přispěl Chodovu k titulu gólem a asistencí. Jaké bylo tohle finále?
Už loni jsme s Chodovem vyhráli, ale to jsem byl ještě takový vystrašený, uzavřel jsem se do manťáků. Letos jsem do toho vletěl, totálně jsem si chtěl užít fanoušky, stejně jako dneska. Úžasný pocit, když v O2 areně 11 tisíc lidí křičí, řve, tleská. A pak se mi podaří být jedním z klíčových hráčů na hřišti, pomoct rozhodnout. A to je to, na co jsem celý život ve florbale makal. Být klíčový hráč, ne řadový. Doufám, že se mi to daří a pěkných pár let v tom budu pokračovat.
Jaké cíle si dáte do další sezony?
Z ciziny zatím žádná nabídka nepřišla. Na Chodově jsem domluvený, mám tam kontrakt. Hlavní cíl je pro mě mistrovství světa 2018, dílčí udělat zlatý hattrick s Chodovem. Snad budeme dobří i v Poháru mistrů. Věřím, že teď se u mě blýská na snové florbalové časy.