V posledních dvou utkáních, kdy už byl jeho tým dávno ze hry o play-off a bojoval jen o konečné umístění, však Peterka absentoval kvůli naraženému prstu na ruce. Byla to tím větší mrzutost, že jej zakrátko čeká další turnaj - mistrovství Evropy do 18 let v Lotyšsku. Jeho start tam by však ohrozit neměla.
"První dny po zranění to bolelo docela dost, ale teď po kratší pauze se to naštěstí zlepšilo. Když trénuju, tak mi hodně pomáhá zatejpování," říká Peterka.
Jak s odstupem pár dní hodnotíte vystoupení národního týmu na mistrovství světa v Praze?
Určitě jsme chtěli alespoň postoupit ze základní skupiny, což se nepovedlo. Myslím, že jsme odehráli výborné zápasy s Litvou a Íránem, ale zase na druhou stranu jsme hráli velmi špatně s Koreou a s Argentinou. Čtrnáctá příčka je pro nás trošku zklamání, ale získali jsme spoustu cenných zkušeností.
V čem byl podle vás největší problém, že se nepodařilo probojovat do osmifinále, a umístit se tak celkově výš?
Byl to určitě nepovedený zápas s Argentinou, kdy už nám to tam nepadalo tak jako předtím s Litvou, a taky byla daleko fyzičtější než my. Bohužel jsme nenašli sílu na to, abychom rozdíl ve skóre snížili třeba na deset bodů (Češi Argentině ve druhém zápase ve skupině podlehli 55:76), protože to by nám velmi pomohlo k postupu do osmifinále.
Byli jste po základní skupině, kde vám postup unikl o pár bodů, hodně demotivovaní?
Byli jsme určitě zklamaní, zvlášť po tom posledním zápase s Íránem. V něm jsme hráli dobře, akorát nám nevyšel konec, kdy to soupeř stáhl na deset bodů. Hodně nás mrzelo, že to nevyšlo, protože v tom utkání už jsme párkrát vedli o sedmnáct a navíc měli výbornou diváckou podporu.
Co považujete za nejpovedenější zápas z hlediska výkonu českého týmu? Hned ten úvodní s obhájci titulu z Litvy?
Nejspíš ano, vycházela nám střelba z dálky. Byl to výborný zápas se skvělou atmosférou. Prohra jen o tři body nám však nakonec byla k ničemu.
Martin PeterkaPardubický basketbalista a český mládežnický reprezentant se narodil 12. ledna 1995. Měří 202 cm a váží 89 kg. Hraje na pozici křídla nebo pivota. Je členem tréninkové skupiny Golden Talents. Z mistrovství Evropy kadetů 2011 má stříbro, letos skončil na mistrovství světa do 18 let na čtrnáctém místě. Jeho otec Lubomír je bývalým vynikajícím střelcem Pardubic a nynějším trenérem Hradce Králové. Za Pardubice hrál i Martinův starší bratr Ondřej, nedávno však přestoupil do Svitav. |
Zažil jste někdy podobnou bezmoc jako po duelu s Koreou, v němž jste nastřílel 24 bodů a přidal 21 doskoků, a tým stejně v prodloužení prohrál?
Asi ještě ne. Byla to neskutečná škoda, my jsme Korejce přeskákali na doskoku, měli jsme zápas dobře rozehraný a vedli asi o dvacet bodů. Ale pak nám začali dávat trojky a "zbláznili se". To vyvrcholilo trojkou, kterou poslali zápas do prodloužení. To jsme vůbec neměli dopustit.
Slušelo šampionátu prostředí O2 Areny? Užíval jste si to?
Hlavně na naše první zápasy byla parádní atmosféra a na finále bylo dokonce přes tři tisíce lidí, což bylo skvělé. Myslím, že tento šampionát byl výborně zorganizovaný.
Vydržel jste jako divák i na boje o medaile?
Ne, hned po zápase se Senegalem jsem jel domů. Ale všechny zápasy jsem sledoval on-line. Finále jsem viděl v televizi.
Váš táta i starší bratr momentálně bojují na univerziádě v Kazani. Sledujete to?
Samozřejmě, s bráchou jsem celou dobu ve spojení a jeho zápasy jsem si pouštěl na internetu. Je jen smůla, že měli ze začátku tak těžké soupeře, jako je Austrálie a USA.
Sám se brzy znovu chystáte do akce, na mistrovství Evropy do 18 let v Lotyšsku. Kdy odlétáte?
V úterý 16. července.
Na jaký výsledek má váš výběr zálusk?
Myslím, že určitě máme šanci na postup ze skupiny, a chtěli bychom se dostat do čtvrtfinále. Tým je kompletní a je připravený splnit minimálně tenhle cíl.
Ve skupině máte Řecko, Rusko a Bosnu. Znáte ta mužstva z dřívější konfrontace?
Před dvěma lety na mistrovství Evropy v Pardubicích jsme hráli s Řeckem a Ruskem, takže některé jejich hráče určitě ano. Bosna postoupila minulý rok z divize B stejně jako my, ale já tento tým vůbec neznám.
Koho z nich berete jako nejtěžšího protivníka?
Řekl bych, že to bude Rusko. Pár basketbalistů je tam velmi dobrých a v Pardubicích jsme s nimi hráli naprosto vyrovnaně celý zápas.
