Peru je megaboardová země, více obrovských bilboardů jsem najednou neviděl. Celodenní spojovačka vedla v poušti kolem nich, a posledních sto kilometrů, to byla honička v neuvěřitelně ucpaných městečkách plných taxitříkolek. Všichni museli stihnout start.
Vše o Dakaru 2013 ZDE |
Naši čeští chlapci museli posledních 20 km projíždět mimo silnici pouští, aby objeli kolony diváků směřujících na měřený prolog. Rychle v bivaku převléknout do nehořlavého prádla a na start do pouště. Třináct kilometrů rozježděného písku, motorky pod plným plynem a potíže kamionů. Kdo špatně přeřadil, už stál na místě. Chyby se násobily třemi, tak jako dosažené časy na další den.
Všudypřitomný prach pouště, vítr a bivak na písku je tentokrát, na rozdíl od předešlých Dakarů, nepříjemnou součástí startu letošní soutěže. Písek je všude. V autech, v očích, v oblečení. Jako bychom byli v Africe.
Náš David "Bojka" Pabiška z KM Racingu je zatím zklamán. Devadesát motorek je ve dvou minutách, skončil až daleko ve druhé padesátce. Kamiony jely podle očekávaní. Martin Kolomý a Jarda Valtr zajeli svůj standard a jsou tam, kam patří, Tomáš Vrátný a Vlasta Vildman párkrát "prořadili", a to se nevyplácí a Marek Spáčil byl na začátek trochu opatrnější.
Vše teprve začíná a je tady ráno, takže dnes se chystáme na okruh Pisco-Pisco a znovu do prašné pouště připomínajícího vápenku.
Zdravím z červené země (tuto barvu používají snad všude).
Je mu 48 let. Martin Macík je zachráncem závodní tradice značky Liaz. V roce 2003 se s repasovaným kamionem, který se zúčastnil rallye Paříž – Kapské Město v roce 1992, vydal do boje se soupeři na silnějších a mnohem novějších strojích. Skvělým dvanáctým místem zavřel posměváčkům pusu a v dalších ročnících ukazoval, že Dakar se dá úspěšně jezdit i se starší technikou, když ji jezdecká rozvaha a zkušenosti vedou bezpečně do cíle. Svou pouť dunami zakončil v roce 2010, v druhém jihoamerickém ročníku, skvělým čtvrtým místem a v roce 2011 jel již pouze s doprovodným vozidlem. Letos se poprvé představuje jako šéf velkého týmu. |