Berete páté místo jako úspěch?
Samozřejmě. Jsem hodně spokojenej. V závěru jsme měli technické problémy, a tak jsem rád, že jsem to ustál.
Příloha iDNES.cz k Dakaru 2013 |
Skončil jste těsně před Lopraisem. Ač Čechem, tak z jiného týmu. Hlídal jste si ho?
Je pravdou, že v poslední etapě jsem si hodně dával pozor, abych neměl defekt. Oprava vezme tak dvacet minut. Nakonec jsem stejně gumu prorazil a do cíle jel nadoraz. Naštěstí mě to další místo v pořadí nestálo.
Když srovnáte loňský ročník, v němž jste dojel sedmý, a ten letošní. Který byl těžší?
Určitě ten poslední. Celá soutěž strašně zrychlila. Loni mezi námi byly hodinové rozestupy a teď to byly minuty. Je z toho "wéercéčkový" závod.
Je to podle vás špatně, nebo dobře?
Těžko říct, jestli to je dobře nebo špatně, ale stále se to víc oddaluje od toho, čím Dakar začínal. Bohužel technika se velmi zrychluje a zdokonaluje.
V čem byl pro vás letošní ročník jiný? Poprvé jste jel pod vedením velkého týmu...
Mechaniků mám pořád stejně, ale kdyby se objevily problémy, kluci od ostatních aut nám pomůžou. Je určitě lepší pocit, když za sebou mám tolik lidí, na které se mohu spolehnout. Můžu se tak soustředit jen na řízení. Vím, i kdybych prorazil dvě gumy, že není konec.
POUŠTÍ. Martin Kolomý s kamionem tatra při Rallye Dakar 2013.
Martin Kolomý s kamionem Tatra při Rallye Dakar 2013
Jaký byl váš nejkritičtější moment letošního Dakaru?
V předposlední etapě. Když se mi zastavilo auto se zlomenou řadicí pákou. Netušil jsem, co budu dělat, nešla zařadit rychlost, auto bylo zapadlé v duně. Nakonec se nám však podařilo zařadit ručně jednu rychlost a vyhrabali jsme se ven. Ale už jsem tomu nevěřil. Celý druhý týden byl rizikový. Měli jsme stále technické problémy. Praskla nám guma, pak odcházela elektronika motoru, pak ta řadicí páka... Ale musím říct, že jsme to všechno docela zmákli.
Jaké terény vám a vašemu autu nejvíce sedí?
Nemám rád tvrdé a rychlé pisty. Mám rád trialovější závody, řečiště, duny... Což samozřejmě víc sedí i tatrovce, bohužel toho je na Dakaru stále méně.
Jste hodně fyzicky zničený?
Ne ne, v klidu. Nic, co by stálo za zmínku.
To jste asi jeden z mála. Hraje roli vašich 120 kilogramů živé váhy?
To nevím, ale je pravda, že jsem za celý Dakar nikoho tak mohutného nepotkal.
Takže nejste jen nejtěžší Čech na Dakaru, ale také nejtěžší účastník soutěže vůbec?
Asi to tak bude. Ale beru to jako výhodu, někdo ten kamion zvedat musí, když se opravuje guma (smích).
Nečekaný skok, náraz přímo na podvozek a pochroumané páteře. Posádka Martina Kolomého končila na Dakaru 2011 ve 3. etapě.
Snažíte se během roku nějak udržovat v kondici? Makáte na sobě v posilovně?
To ani ne, ale chodím každý den plavat. Co jsem si na Dakaru zlomil před dvěma lety obratle, musím si dávat pozor. Závod je na tělo obrovský nápor a právě páteř v kamionu hodně trpí.
Pojedete i za rok?
Když mě manažer týmu Martin Macík bude chtít, a když dopadne i všechno ostatní, určitě bych zase jel. Bude to záviset na nich, na vedení. Uvidíme, plánů je hodně... Bylo by dobré zajíždět stejné časy jako letos ti nejlepší.
Chcete rychlostně dostihnout kamazy a vozy Iveco?
Oni jeli vabank! To my nechceme, je to nebezpečné. Ani nevím, jestli to je na maratonských soutěžích dobře. Jsou vpředu, jsou na stupních vítězů, ale nelíbí se mi to.
