Českou kotlinu začalo sužovat horko. Jak se trénuje v takovém počasí?
Hůř se v tom dýchá, ale moje tréninky už jsou kratší, takže to tolik nevadí. Jezdím doma v Nymburce na Labi. Řekněme, že ladím formu. Odjíždíme ve středu.
Před týdnem jste si přivezl z ME do 23 let ve Francii dvě zlaté medaile, což se vám v této věkové kategorii podařilo už podruhé, nyní vás pokus o dvě zlaté obhajoby čeká v seniorské konkurenci. Je hodně těžké obhajovat tituly?
Podle zkušeností z „mladé“ Evropy určitě. Ve Francii to bylo pěkně hnusné, protože ode mě každý očekával, že přivezu dvě zlata, mezi „třiadvacítkáři“ se s tím tak nějak počítalo. Jenže já takové řeči, že je něco jasné předem, nemám rád. Jako by nikdo neřešil, že se to musí uzávodit! Naštěstí se to povedlo na kilometru i na poloviční trati.
Po obou finálových závodech jste říkal, že jste si jel podle svého, nehleděl na soupeře a snažil se ve druhé části trati zrychlit. V Brandenburgu vyrukujete s podobnou taktikou?
Jako že bych nekoukal na soupeře? Nevím, jestli se mi to podaří. Jasně, zase si budu chtít jet svoje závody, aby z toho byla přední umístění, ale tak lehké jako ve Francii to určitě nebude. Uvidíme, jak na tom budou soupeři... A taky já.
Nemůže se role jednoho z favoritů stát závažím?
Snad ani ne. Protože každý, kdo pádlování aspoň trochu rozumí, určitě ví, že obhájit úspěch mezi dospělými není žádná legrace. To se povede jen největším hvězdám.
Takže kdyby vám to vyšlo, byl byste za hvězdu?
Já? Neblázněte, tak se nikdy cítit nebudu. Samozřejmě by to bylo super, ale pak se stejně budu soustředit na další závody a nebudu se nad tím pozastavovat. Když vyhraju, prima, ale když dojedu třeba pátý, nepoložím se. Tyhle šampionáty stejně beru jako takový rozjezd do sezony, která vyvrcholí na začátku srpna mistrovstvím světa v Moskvě. Hlavním cílem je ovšem olympiáda.
Nelitujete teď trochu, že jste si loňskými evropskými zlaty na sebe vlastně upletl bič?
No, to jsem si asi upletl. Jenže to jsem měl před cílem zpomalit a dojet druhý? Kdepak, rád vyhrávám. Třeba se to teď povede taky.
Mít dvě medaile, znovu byste ubral z obřího náskoku Martina Doktora, který přivezl z olympijských her a mistrovství světa či Evropy 28 medailí...
To by bylo dobré... Když už jsem loni tak dobře začal, že? Myslím ale, že na to mám ještě dost času, vždyť jsem vlastně pořád na začátku. Když všechno půjde, jak by mělo, mohl bych Martina dorovnat, můj cíl to ale není.
Loni jste na mistrovství Evropy porazil na delší trati Maďara Attilu Vajdu a Němce Sebastiana Brendela, olympijské vítěze na kilometru z Pekingu, resp. z Londýna. Oni pak ovládli mistrovství světa, kam jste pro zranění kolena nemohl - pojedou teď v Brandenburgu?
Jo, měli by tam být. Aspoň si je oťukám.
