Alexandr Loginov, překvapivý a kontroverzní šampion sprintu, si ve vytrvalostním závodě odstřelil veškeré své ambice pěti ranami mimo terče.
A Emilien Jacquelin, který po své nedělní vítězné stíhačce do pěti ráno nedokázal usnout, tentokrát ani nefiguroval na startovní listině a šetřil se na čtvrteční singl mix.
Jeho francouzský krajan Martin Fourcade naopak na střelnici připomínal neomylný stroj na přesnost. Devatenáct terčů už začernil, zbývá ten úplně poslední. Pokud ho zasáhne, nikdo, vůbec nikdo, ani Johannes Bö, by jej už nemohl ohrozit.
Jenže on netrefí!
Rána letí nahoru na jednu hodinu a otiskne se do bílé plochy nad terčem.
Fourcade na zlomek sekundy zklamaně zakloní hlavu, načež vyráží do posledního kola s pocitem: Právě jsem vyhodil zlato z okna.
19 ⚪ but the last one stayed ⚫ can this still be enough for @martinfkde? #antholz2020 https://t.co/8PXyWEeqpq
„Moc jsem se uvolnil a udělal žákovskou chybu,“ vyčiní si po závodě. Po projetí cílem sice suverénně vede, ale naštvaně praští hůlkou do sněhu. „Byl jsem na sebe v tu chvíli rozzlobený. Měl jsem vztek, že jsem tou zbytečnou chybou zničil mé předchozí úsilí.“
Johannes Bö minul jednou hned na úvodní položce, na trati však byl rychlejší. A Fourcade to moc dobře ví.
Teď přijíždí i Nor na závěrečnou stojku a uvědomuje si: „Martin mi nabídl solidní šanci na vítězství, stačí se trefit.“
Jenže v biatlonu se věci mění rychle.
„Měl jsem špatnou pozici ramen. A byl jsem trochu nervózní,“ zhodnotí vlastní střelbu Bö. Třetí terč spadne se štěstím, další už ne, rána letí vysoko nahoru. Ze spanilé pouti za titulem se stává „poklidná“ cesta pro stříbro.
One more miss for Boe! Now he is 38 seconds far from gold! #antholz2020 https://t.co/sY8Avrnz3O
Při opuštění střelnice má Johannes Bö se svojí další trestnou minutou na Fourcada nesmazatelnou ztrátu 38 sekund.
Francouz se právě převléká v buňce, když mu oznámí: „Johannes minul podruhé. Vyhraješ.“
Svět pro něj rázem zkrásní. Porazí úhlavního soka. Po třech letech se vrátí na trůn mistra světa.
Tři roky čekání končí, Fourcade opět slaví. Z Čechů nejlepší Moravec |
Bö už v posledním kole netlačí na pilu, jen si s přehledem hlídá náskok před prozatím druhým Rakušanem Dominikem Landertingerem. „Chtěl jsem ušetřit co nejvíc sil na čtvrteční singl mix,“ vysvětlí. Ztráta na vítěze narůstá až na 57 sekund v cíli.
Fourcade oslavuje dvanácté světové zlato, jeho fanoušci na tribunách mu pějí Marseillaisu, dojatě naslouchá. „Myslím, že dnešního titulu si vážím víc než všech předchozích,“ přizná.
Kvůli všemu, co mu za posledních dvanáct měsíců předcházelo.
OPĚT NA TRŮNU. Martin Fourcade a s ním stíbrný Johannes Bö a bronzový Dominik Landertinger.
Před rokem doběhl ve vytrvalostním závodě na šampionátu v Östersundu až na 39. místě, šest minut za vítězným Němcem Arndem Peifferem. Tehdy říkal: „Jsem otrávený a frustrovaný. Moje hlava chce bojovat, ale tělo neodpovídá. Ocitl jsem se na neznámém území, ztratil jsem sebevědomí.“
Teď je to pro změnu Peiffer, kdo po závěrečné stojce za čtyři končí s celkem šesti ranami mimo terče až padesátý a říká: „Vůbec jsem pušku nedokázal držet klidně. Jsem na sebe rozčilený. Je to katastrofa. Nejradši bych sám sebe zahrabal do země.“
Fourcade se naopak v okamžik triumfu nebrání ani vzpomínkám na své loňské temné období, kdy po mistrovství v Östersundu předčasně ukončil sezonu a sváděl souboj s únavovým syndromem. Po sedmi letech vlády ozdobených sedmi velkými glóby byl najednou psychicky na dně.
„Loni jsem opravdu moc trpěl. Ten rok mi hodně vzal,“ vypráví nyní. „Mé tělo i mysl byly tehdy prázdné, nemohl jsem najít schopnosti, se kterými jsem se stal dobrým sportovcem. Prožíval jsem období velkých pochybností a myslel si, že se nemohu vrátit.“
Jarní a letní ozdravovací kúra, kdy se věnoval rodině a dočasně odstřihl od biatlonu, však zabrala. Na scénu se vrátil obrozený Fourcade. „Už nejsem nahým mužem beze zbraní uprostřed válečného pole,“ řekl v prosinci.
Přesto byl Johannes Bö v prosinci takřka neporazitelný. Až Norova lednová pohárová absence, kdy doma očekával narození potomka, posadila Fourcada zpět do vítězného sedla.
„Osvobodil se,“ pronesl jeho kouč Vincent Vittoz.
Otázka zněla: Bude tento „nový“ Fourcade schopen porážet o pět let mladšího Nora poté, až se Bö vrátí? Ve vytrvalostním závodě v Pokljuce koncem ledna už opět zvítězil Johannes Bö.
A na šampionátu nejprve triumfovali jiní.
Mistrovství světa v biatlonuKompletní program v Anterselvě |
Po čtvrtém místě v nedělní stíhačce se 31letý Fourcade dal do řeči s Tarjeiem Böem (31) a Ondřejem Moravcem (35).
„Stárneme. Ta úroveň a rychlost mladých je až neskutečná,“ posteskl si.
„Je to tak, bohužel,“ přitakal Moravec.
Přesto se s nimi stále chtějí rvát. Český reprezentant ve vytrvalostním závodě před poslední položkou útočil na první pětku. „Ale moc jsem přemýšlel o tom, že mám šanci,“ říká.
Chyboval poté dvakrát, skončil šestnáctý.
Zato Fourcade souboj s mládím ustál - a vyhrál.
„Nezbývá než před ním smeknout. Nebyl v pozici největšího favorita, ale zvládl to,“ vyzdvihne Moravec.
Martin Fourcade a jeho velký zlatý návrat aneb 12. titul mistra světa. "Myslím, že toho dnešního titulu si vážím víc než všech předchozích," říkal. https://t.co/2AjvUd4776
Na tiskové konferenci je Fourcade ochota sama, sedí zde nejdéle z medailistů, zapózuje i na selfie s organizátory, užívá si svůj titul velkého návratu.
Reportér serveru Fondoitalia tu jeho rivalitu s Johannesem Bö přirovnává k rivalitě tenistů Rogera Federera a Rafaela Nadala.
„V tom případě já chci být Nadal,“ zasměje se Bö, jehož se španělským tenistou pojí i společný sponzor, výrobce hodinek, „Já jsem totiž pro Nadala perfektní typ, zatímco Martin bude Federer - i proto, že je starší než já a že Federer jako Švýcar určitě umí taky francouzsky.“
Jenomže s takovým rozdělením rolí Bö narazí.
Fourcade se rozesměje, ukáže na něj a povídá: „Johannes že chce být Nadal? Jen se podívejte na barvu jeho vlasů. Jak s tím chce hrát Nadala?“
Takže, Martine? Co s tím?
S úsměvem prohlásí: „Já budu taky Nadal. Sice většina lidí na světě fandí Federerovi, ale já i Johannes budeme oba tým Nadal.“
Do statistických análů v tuto svoji báječnou středu vepsal zároveň i 82. vítězství v závodech Světového poháru. Ole Einar Björndalen, toho času hlavní kouč čínské reprezentace, jich má na kontě 94, odstup se stále zmenšuje.
„Ale já už několikrát říkal, že jsem nikdy nedělal sport proto, abych se dostal do historických knih,“ poukazuje Fourcade. „Nepřemýšlím dlouhodobě. Jen se chci biatlonem a mojí prací bavit a být v danou chvíli nejlepší, jak mohu být.“
Zopakuje, že skutečně nechce řešit, zda překoná Björndalenův zápis. „Pokorně dál kráčím ve stopách velikého Oleho Einara,“ říká.
#respect
____________
Manzoni #Antholz2020 https://t.co/FHLExaJ7Ln
Přesto už v nedělním hromadném závodě může v jedné z prestižních statistik norskou legendu překonat. V porovnání individuálních titulů mistra světa mají nyní skóre 11:11. Vstřelí Fourcade vítězný gól?
Johannes Bö má zlatých medailí ze světových šampionátů zatím osm, ale z toho pět ze štafet.
„Ale ty jsi ještě mladej, máš spoustu času,“ říká mu francouzský přemožitel.
