"Nemáme Messiho, jsme spíš kolektiv. Ale možná díky tomu jsme podzim zvládli," vydechl si trenér Gumáren Zubří Jiří Mika.
Jste tedy s podzimní části extraligy spokojený?
Musím být, protože zraněných bylo moc. Začalo to už v přípravě a přeneslo se to do celé soutěže. V posledním utkání s Lovosicemi nám chybělo pět hráčů z dvanácti. K tomu připomenu, že v létě odešlo šest hráčů, takže nám proti loňsku chybělo jedenáct hráčů. Družstvo se přesto nepoložilo a ukázalo vnitřní sílu. Navíc jsme postoupili do finálového turnaje Českého poháru a v Poháru EHF jsme byli dvě branky od postupu, což jsme nečekali. Norský Drammen je totiž špičkové družstvo.
Ze sestavy postupně vypadli Bechný, Stržínek, Třeštík, Jurka i váš syn Ondřej. Tušíte, proč jste měli tak moc zraněných?
O prázdninách to vyplývalo z toho, že jsme měli nový povrch v hale a hledali způsob, jak ho čistit. Kvůli tomu měli někteří hráči výrony. Během sezony šlo o důsledky nešťastných náhod i tvrdé hry soupeřů. Ale možná je to i tím, že proti minulým letům máme málo studentů. Většina včetně Čípa a Hrstky chodí do práce, takže nemůžou trénovat tolik jako v minulých sezonách. Například Malina, který pracuje u záchranné služby, chytal proti Karviné a Lovosicím po nočních službách.
Zažil jste někdy během své trenérské kariéry takovou kalamitu se zraněnými?
Vždycky je někdo zraněný, ve sportu to jinak nejde. Ale málokdy se stane, aby to bylo takové množství opor, aby se to nakumulovalo na klíčové hráče.
Neměl jste před každým zápasem strach, že se marodka rozroste?
Kolikrát jsem řekl, že už je snad konec, že už se snad nikdo nezraní, a v dalším zápase to přišlo. Ale mohlo to být horší, brankáři se nezranili. (úsměv)
Kdy vám bylo nejhůř? Když se podruhé zranili Bechný se Stržínkem?
Naše hra je založená na obraně a nám se několikrát rozpadl obranný blok. Proto se po deseti letech vrátil Tovaryš, který ligu nikdy nehrál. V závěru naskočil Titkov, také Mézl hrál víc, než se čekalo. Těší mě, že s výjimkou nešťastné domácí porážky od Dukly jsme to zvládli. Tam jsme bohužel zkolabovali.
Právě začala osmitýdenní přestávka. Jste rádi, že?
Teď jsme se rozehráli. (úsměv) Samozřejmě jsme rádi a doufáme, že se kluci vrátí. Bechný je po operaci, s ním nepočítáme. Třeštík už začal trénovat, snad se dá spolu se Stržínkem rychle dohromady. Ondra a Jurka snad budou do února taky v pořádku.
V předchozích třech sezonách jste vždycky získali stříbrné medaile, letos se hraje bez play-off. Jak odhadujete vaše šance na další cenný kov?
Rozhodně se nevzdáváme. Jsme na nule stejně jako Dukla, zatímco Karviná má minus jeden bod. (Nejlepších šest týmů bude po skončení základní části hrát dvojkolově o medaile. Započítány zůstanou jen utkání týmů, které do skupiny postoupí – pozn. aut.) O to víc mě mrzí porážky od Dukly, protože jsme na tom mohli být ještě líp. Ale naší výhodou jsou diváci, kteří nám hodně pomáhají. Věřím, že díky nim to zvládneme.
Ještě před Vánoci odehrajete finálový turnaj Českého poháru, který vyvrcholí v pátek a sobotu v Karviné. Jak k němu přistoupíte?
Zatím jsem napočítal osm hráčů, s nimiž můžu počítat. Ale rádi bychom postoupili do finále.
