Budoucnost je z podstaty nejistá, přesto by tohle za pár let měl být souboj, který budou fanoušci vyhlížet. Kolik velkých titulů budou tou dobou mít Markéta Vondroušová a Anastasija Potapovová? První je 19 let, druhé o rok méně. Jsou předurčeny k velkým věcem.
A jejich současný střet se proměnil v show české slečny.
„Nepanikařila jsem,“ říkala Vondroušová o hodně ostrém startu ruské soupeřky. „Říkala jsem si, že jestli takhle bude hrát celý zápas, tak klobouk dolů, že to takhle pozabíjí. Ale taky jsem si myslela, že jí to snad nemůže takhle padat pořád. Že musí udělat chybu, na které se chytnu.“
ZPRAVODAJSTVÍze čtvrtého dne Roland Garros |
Díky tomu je Vondroušová poprvé v životě ve 3. kole pařížského grandslamu, zvítězila 6:4, 6:0.
„Zahrála jsem pár čopů, ona udělala pár lehkých chyb a najednou si tolik nevěřila. Já se cítila dobře, věřila jsem si ve výměnách,“ hodnotila.
Tenistky s podobným datem narození si čím dál víc říkají o pozornost. „Pamatuju si, že jsem tady já takhle před dvěma lety hrála s Kasatkinovou,“ vybavuje si Vondroušová duel s jinou Ruskou. „Už tehdy to byl dobrý zápas. Dvě mladý, hodně lidí se kouká… Ale teď už jsem já nastupovala jako ta starší.“
Pozice Vondroušové pomalu, přesto jistě sílí. Nerozhodilo ji, když proti Potapovové párkrát neuspěla se zkrácením hry, svým obvyklým trumfem: „Když nevyjdou dva kraťasy ze dvaceti, nehroutím se. Věřím si na ně i v důležitou chvíli.“
Pavouky turnaje |
Snad jediná věc ji na středeční výhře mohla mrzet - přímo v hledišti si ji nemohli vychutnat její příbuzní. „Byli tu děda se strejdou, který už zítra musí do práce, tak odjeli v prvním setu za stavu 1:2. Ale děda mi hned po zápase volal, byl nadšenej,“ těší Vondroušovou.
Jak by ne, když vnučka tak válí. Tenis je momentálně pro nejslibnější z nové české vlny natolik zábavný, že si odpustí i pařížské pamětihodnosti. „Radši si zatrénuju, udělám kondici a pak se dívám na filmy, než se někde courat.“
Protože síly budou potřeba. Už příště proti zkušené antukářce Carle Suárezové, dvojnásobné pařížské čtvrtfinalistce. „S trenérem něco vymyslíme, teď už je každý zápas těžký. Musím hlavně hrát svoji hru.“
Tu, která z ní dělá dívku pro budoucnost. A díky níž dokáže jiné hvězdičky rozdrtit.
