„Takže se dá říct, že maličko přesluhujeme. Je to i tím, že patříme mezi země, kde se mezi hráči nedá moc přehrabovat,“ dodává brzy 31letá blondýna. S o dva roky mladší Barborou Hermannovou už hraje čtyři sezony, spojila je vidina úspěchu na olympiádě 2020.
A před plánovaným vygradováním spolupráce v Tokiu toho spolu rozdílné Češky už dost zvládly. Nečekaně se podívaly na hry v Riu. Prorazily mezi elitu. Loni se dokonce vyšvihly na špici světového žebříčku.
A teď české olympijské naděje vyhlíží mistrovství světa, které v pátek začíná v Hamburku.
Pád na terase. Sluková si zlomila malíček, přesto chce hrát na MS |
A nebýt zlomeného malíčku na noze, které si Nausch Sluková před pár dny smolně způsobila po pádu na kluzké terase, by se s parťačkou Hermannovou řadila mezi aspirantky na medaili.
Těžíte z toho, že tvoříte pár už pátým rokem?
Markéta Nausch Sluková: Vnímám to jako výhodu, že umíme najít společnou řeč, i když mezi námi dochází ke tření. Pro mě je to takové druhé volejbalové manželství. V prvním jsem si zjistila, co chci a nechci. Už víte, jak s problémy naložit. Máme za sebou fázi líbánek a zamilovanosti, když se zadaří třeba tři turnaje. Potom přijdou ty špatné, dře to a přichází horší fáze, v níž to spousta týmů vzdá. Ale když to člověk neudělá, tým to posílí.
Kdo se po rozepřích chodí udobřovat jako první?
Barbora Hermannová: Vše řešíme s trenérem (Simonem Nauschem, který je i manžel Slukové). Já bych nejraději na všechno zapomněla a nevylezla z pokojíčku. Nebo vylezla a dělala, že se nic nestalo. (usměje se) Takhle jsem naučená a trochu bojuju s tím, abych se uměla postavit věcem, které je potřeba vyřešit.
Což je rozdíl oproti vaší partnerce.
MNS: Je fakt, že nedokážu žít s resty. Je pro mě těžké si sednout, dát si kafe, odpočívat a říkat si: O. K., dnes jsem udělala všechno, co jsem udělat měla. Pořád si říkám, že by šlo udělat víc, neuspokojím se. Bára to má jinak nastavené.
Jak se dává dohromady perfekcionistka a vaše...
BH: ... línější povaha?
Takhle jsem ji pojmenovat nechtěl. Ale povídejte.
BH: Má to svoje výhody, ale nedávno se ukázaly moje negativní vlastnosti na turnaji v Ostravě, který se nám nepovedl (dvě porážky ve skupině a vyřazení). Výsledek byl jako pád z obláčku. Koncem loňské sezony jsme chytily vítěznou vlnu, pokračovalo to prvními dvěma letošními turnaji, byly jsme v euforii, což jsem podcenila. Říkala jsem si, že stačí trošku pracovat a bude to dobré dál. Ale přišlo upozornění, že se nesmí vůbec nic podcenit.
MNS: Spolupráce je pro mě veliká lekce. Je důležité být otevřený jinému pohledu, ač pro mě nemusí být přirozený. Je to přínosné nejen volejbalově, jak Bára věci dělá a jaké k tomu má důvody. Když upustíme od svých extrémů, jsme schopné hrát nejlíp. Je ale pro mě těžké, že nedovedu práci jen tak pošolíchat. Už třeba ve škole při psaní seminárek jsem si to uvědomovala.
Může vás dílčí neúspěch posunout?
MNS: Je to součást sezony a ukáže se síla týmu, jak si poradí s takovou situací. Není to nikdy nic příjemného, ale děje se to pořád. Navíc konkurence je tak silná, že letošní turnaje nikdo nevyhrál dvakrát po sobě, v kvalifikačním procesu na olympiádu je do toho potřeba šlapat pořád a není možné si dávat time outíčky.
MS v plážovém volejbalu v HamburkuNejlepší světové plážové volejbalisty od pátku hostí Hamburk. Markéta Nausch Sluková a Barbora Hermannová jsou na mistrovství světa druhý nasazený pár, na předloňském šampionátu ve Vídni skončily v osmifinále. V mužské soutěži se představí české duo Ondřej Perušič a David Schweiner. 48 týmů je rozděleno do čtyřčlenných skupin, které se dohrají počátkem příštího týdne. Do vyřazovacích bojů se postupuje i ze třetích míst, šampionát vyvrcholí finálovými duely příští víkend. Ve hře budou i kvalifikační body na olympiádu, kam se v každé kategorii podívá 24 dvojic. |
Nejvíc bodů do olympijské kvalifikace bude nyní na šampionátu v Hamburku. S čím tam pojedete?
MNS: S plavkama a míčema! (usměje se)
BH: Máme ve skupině Polky, Lotyšky a mladé Němky. Na to, že jsme tak vysoko nasazené, by mohla být skupina lepší. Většina favoritek má ve skupině nějaké exotické soupeřky, ale aspoň víme, že musíme hrát naplno hned od startu. Bude dobré nastoupit do toho s pokorou a nečekat, že to přijde samo. Co se stane potom, budeme řešit, pokud vylezeme ze skupiny.
Chcete k mistrovství světa přistoupit jako k olympijskému turnaji, který bude jednoznačný vrchol příští sezony?
MNS: Rozumím myšlence, bude to ale pro nás další důležitý turnaj. Říká se, že se dá naplánovat cyklus k jednotlivým turnajům, ale u nás je to obtížnější, hrajeme pořád. Kvalifikační cyklus končí až v půlce června a nemůžeme se úplně cíleně chystat na olympiádu. Ale specifičnost mistrovství světa i olympiády je podobná.
V čem?
MNS: Turnaj je roztahaný, nehraje se denně. I po vítězství ve skupině nemáte jistotu výsledku v Top 10, jsou tam různé podobnosti, které budeme chtít vyzkoušet. Jde o to, udržet pozornost, mentální nasazení a dravost během delší doby. Finále se hraje osm dní po startu turnaje. Měly jsme i netypickou přípravu kvůli mému zranění ramena. Začaly jsme dost pozdě a momentálně nejsme ve formě, v jaké bychom chtěly být před Tokiem.
S výhledem na hry 2020 jste se dávaly před čtyřmi lety dohromady. Myslíte na olympiádu?
MNS: Hrozně rychle to uteklo!
BH: Zatím o Tokiu nesním, protože tam nejsme kvalifikované. Raději bych se soustředila na tuhle sezonu a potom uvažovala nad olympiádou, která mě ve spaní zatím neprohání.
MNS: Ono se to ani u nás nedá naplánovat. Naše dlouhodobější vize je být tým, který vstoupí do turnaje a patří do skupiny favoritů schopných hrát o medaile. Jiné je to u sprinterů, kteří vědí, že se s určitým časem mohou dostat na bednu. Náš sport je jiný, šest týmů dokážete porazit, ale vylosují vám ten sedmý.
