Posedmé v aktuálním ročníku Světového poháru jste se umístila v první desítce. Loni jste na stejnou bilanci potřebovala celou sezonu, tentokrát jste to zvládla už v půlce ledna.
S tím jsem určitě spokojená. Bohužel mi ta ještě lepší umístění na poslední položce furt utíkají. Ale doufám, že pozitiva zatím převažují.
Byla jste dnes často k vidění v popředí pole i na úplné špici. Jak se vám z takové pozice závodilo?
Popravdě, nejela jsem na špici úplně dobrovolně, ale nabrala jsem tam super zkušenosti. Jsou závody, které mě posouvají dopředu, a právě tenhle byl jedním z nich.
Působila jste dojmem, že vám jednak rychle jedou lyže, a zároveň že se vám příliš nelíbí pomalejší tempo ostatních. Bylo to tak?
Ony se totiž ostatní holky nahoře na kopci pravidelně zastavily a nikdo nechtěl jet vepředu, protože na rovině foukal protivítr, což nebylo vůbec příjemné. Jenže já zatím nestřílím tak rychle jako jiné, nemohu si tedy před střelnicí dovolit až takhle zpomalit. Proto jsem nasadila v čele takové tempo, aby nás nedojely skupinky za námi, kde bylo ještě dalších 25 holek. Nepřišlo mi z mého pohledu výhodné, abychom se zastavovaly.
Jela jste často na kraji tratě, blízko u bariér. Šlo o záměr?
Ani ne. Prostě to tak vycházelo. V kopcích jsem si najížděla vedle ostatních, je to lepší, když vám styl závodnice před vámi nevyhovuje. A ty roviny pak prostě zbyly na mě. Ale když přihlédnu k tomu, že jsem se před závodem cítila dost šíleně, nejelo se mi nakonec vůbec špatně.
Obě úvodní položky vleže jste zvládla bezchybně. Cítíte při ležkách přibývající jistotu?
Jo, každý závod, kdy se mi je povede takhle zastřílet, mi dodá do těch dalších trochu sebevědomí.
Markéta Davidová na střelnici v Oberhofu.
Na závěrečnou stojku jste za vedoucí Wiererovou dorazila v čele skupiny bojující o 2. až 5. místo. Načež dvě rány letěly příliš doleva mimo terče. Víte proč?
U té první rány to vím, na ni jsem příliš zleva už najela. Sice jsem ji spustila ve chvíli, kdy jsem měla, ale tím jak byla najetá zleva, terč nespadl. Zato u druhé chyby netuším, co jsem udělala špatně. Asi už jsem to tam neměla úplně pod kontrolou.
A najednou jste pokračovala čtrnáctá.
Já popravdě ani nevěděla, kolikátá z trestného kola vyjíždím, takže mě to ani moc nestresovalo. Ale když jsem po závodě koukala na výsledky, pomyslela jsem si, že podobně našlapanej masák jsem už dlouho nezažila. Jsem desátá a přitom jen půl minuty od vítězky. A přede mnou je to od 6. místa našlapané jedna za druhou. Celou dobu jsem v posledním kole viděla ty holky před sebou, ale na ještě větší posun už nebyla síla.
Přesto jste měla po Rusce Mironovové druhý nejrychlejší čas posledního kola. Těch sil v porovnání s ostatními muselo být dost.
Jo, potěšilo mě, že jsem v něm mohla jet docela dobře. Až v cíli jsem potom zjistila, že jsem zase v desítce. Jestli mi na trati hlásili, jak si stojím, tak jsem to asi ani nevnímala.
Oberhofské tratě jsou považovány za jedny z nejtěžších. Že jste po dvou zdejších týdnech na tom fyzicky stále dobře, je tudíž dobrým znamení, ne? Vzpomínám si, jak jste byla loni naopak naprosto vyšťavená na konci dvou týdnů na mistrovství světa v Anterselvě.
Taky jsem z toho sama překvapená, jak jsem tady z takové únavy ještě dokázala dneska zazávodit.
Vraťme se ještě k sobotní štafetě. Přestože při ní Lucie Charvátová musela na jedno trestné kolo, o umístění do 6. místa jste v posledních letech mluvily jako o úspěchu.
Však jsme také za to 6. místo rády. Na těchto pozicích bychom měly jezdit pravidelně a ne že budeme až někde úplně vzadu. Rozhodně byla ta štafeta pro nás vzpruhou, že to jde a že to umíme.
Opět jste při ní poněkud přeházely pořadí úseků.
Záleží vždycky na aktuální situaci. Není rozhodně dané, že takhle už budeme jezdit celou sezonu, sestava se odvíjí i od výkonů v předchozích závodech. Ale konkrétně tady v Oberhofu se domnívám, že to bylo nejlepší možné pořadí úseků, jak je mohli trenéři postavit.
Teď vás čeká noční přesun do Anterselvy.
Zrovna balíme a za chvilku vyrážíme, Evik (Puskarčíková) už na mě čeká. Po půlnoci bychom tam měly dorazit.
Předloni to pro vás při pohárovém sprintu byla Anterselva vítězná. Navíc máte ráda tamní scenérii a modrou oblohu.
I proto se tam těším. Doufám, že bude hezké počasí. Tak nějak s tím dopředu počítám a bojím se, abych pak nebyla zklamaná.
Program začne v Anterselvě vytrvalostním závodem, který jste v předminulé sezoně dvakrát zajela až na stupně vítězů. Jaký k němu máte vztah?
Že bych se na něj bůhvíjak těšila, to zase ne. Ale je pro mě výzvou.
Nestřílí se v něm až tak rychle jako na kratších distancích. Je to pro vás výhoda?
Jo, můžu si na položky dopřát víc času. Jenže ono to někdy není ani moc ku prospěchu.
