Zase veselejší pocity po závodě?
No, bylo to veselejší. Desítka je dobrá, mám z toho radost.
Jak moc vám podobný závod pomůže psychicky?
Určitě vidím, že to jde, když to sedne. Ale každý závod je jiný, nechci z toho dělat nějaké závěry.
Cítíte, že aspoň běžecká forma jde nahoru?
Přijde mi to spíš takové nahoru a dolů. Třeba je potřeba si trochu odpočinout a pak se na to zase vrhnout.
I pro tým je asi důležité, že se zase někdo dostal do nejlepší desítky, ne?
Nevím, jestli jeden výsledek přinesl nějaké uklidnění, ale snad jsme na dobré cestě. Dneska se to povedlo i Bimbasovi (Michalu Krčmářovi, dojel 15.), tak snad to bude dobrý.
Markéta Davidová na trati závodu s hromadným startem v Pokljuce.
Hromadný závod jste zvládla velmi slušně i střelecky, až na tu druhou položku vleže, kde jste dvakrát minula. Co se tam stalo?
Nemyslím si, že by to bylo větrem. Ani nevím, co jsem tam dělala za chyby. Možná jsem to trhala, ale nejsem si toho vědoma, těžko říct. Jsem ale ráda za ty tři nuly. Měla jsem tam jeden kalibr, kdy jsem měla štěstí, že spadl, ale i tak. Jsem ráda, že ty nuly přišly.
Ve vašem podání to byla i svižnější střelba.
Snažila jsem se. Tu první ležku jsem střílela na jeden nádech. Viděla jsem, že mi to padá, tak jsem zkusila trochu zrychlit. Pak když jsem v té druhé dvakrát minula, tak jsem si pořád říkala, že nesmím zpomalit a prostát tam tolik času. Že na to v masáku není prostor.
Ostatní biatlonistky vás strhly.
Hmm, jo. Asi se je snažím trochu stíhat.
Teď si jedete na pár dní domů odpočinout?
Jojo. Potřebuju stihnout zkoušky ve škole, to je hlavní plán. Mám čtyři v pěti dnech (smích). Něco snad umím a zbytek se budu snažit doučit. Nic moc dalšího se během těch pár dní nedá stihnout, takže jiné plány ani nemám.
Následně vás čeká soustředění v Ridnaun.
Týden a půl, zhruba tak. Bude to klasické soustředění, kde budeme trénovat běh i střelbu, asi se to ničím neliší od ostatních soustředění. Bylo by fajn ustálit ten běh, ale to na soustředění nepoznáte, to ukážou až závody.
Ty vás čekají až za dva a půl týdne na světovém šampionátu v oblíbené Anterselvě. Už se těšíte?
Neřekla bych, že se těším na mistrovství, ale těším se do Anterselvy. Snažím se to brát jako normální svěťák, snažím se na to nemyslet, že je to něco víc.
