V minulosti na nejslavnějším cyklistickém závodě vyhrál úctyhodných 30 etap. Jen čtyři mu chybí k dorovnání letitého rekordu Eddyho Merckxe.
„A ten mě ve zbývajících letech kariéry hodně láká,“ připouští Mark Cavendish.
Přesto už se Britovi k této hranici několik let nedaří přiblížit.
A tak doufá, že letos se to zlomí. Přece právě kvůli tomu do Bahrainu přestoupil.
Po letech, kdy bojoval se zákeřným virem Epstein-Barrové, kdy trpěl depresemi a často padal, doufal, že mu právě přestup pomůže.
Loni se nepohodl s Dougem Ryderem, šéfem NTT, který ho vynechal z nominace na Tour. Proto odešel do týmu, kde měl mít jistotu, že se do Francie podívá. Za svým bývalým koučem a mentorem Rodem Ellingworthem.
Jenže ani ten mu nyní nedokáže zaručit, že v Nice na konci srpna odstartuje.
Těžké tři roky
Měla to být přitom sezona jeho návratu. Chtěl ukázat, že v 35 letech stále není za zenitem, že ještě pořád může porážet mladší spurtery.
Toužil zase zažívat ten úžasný adrenalin na posledních stovkách metrů sprinterských etap.
Toužil zase vítězit.
Pandemie koronaviru mu to zhatila.
Od návratu z únorového závodu Kolem Emirátů tráví většinu času doma na ostrově Man.
„Tenhle pocit neznáma, kdy nevíte, kdy budete moct znovu závodit, jsem prožíval dva roky,“ prozradil už dříve v rozhovoru pro britský list The Times.
Už v roce 2017 přišel skoro o celou první půlku sezony. Cítil se slabý, bez energie, neustále byl v péči lékařů a absolvoval zdlouhavá vyšetření.
A všechna byla k ničemu. Nikdo mu nedokázal říct, co je s jeho tělem špatně.
V další sezoně to bylo ještě horší.
Už se necítil jen špatně, ale taky padal. V Abú Zabí ho srazilo auto, na Tirrenu si zlomil žebro a jeho šílený pád na Milán-San Remo znamenal další zlomené žebro a těžký otřes mozku.
Trpěl depresemi, svět viděl černě. Cavendish: Teď už hledám pozitiva |
Až tehdy lékaři zjistili, že má v těle virus Epstein-Barrové, který může způsobovat infekční mononukleózu spojenou se ztrátou obranyschopnosti.
„Navíc, v té době jsem docela bojoval s depresemi. V srpnu mi byla diagnostikovaná klinická deprese, všechno jsem viděl černě. Teď už jsem naštěstí na druhé straně. Myslím, že jsem to překonal, zase hledám pozitiva,“ popisoval.
Málo šancí ukázat formu
I tyhle tři roky jej ale poznamenaly.
Roky, při kterých se jen těžko vracel do závodní formy a jen těžko tak mohl svým šéfům ukázat, že je stále tak rychlý, jak býval před lety.
Tu šanci pořádně nedostal ani letos po přestupu do Bahrainu, když se sezona v polovině března zastavila.
„Proto nemá jistou nominaci na Tour, ani by to takhle nechtěl. Ale domluvili jsme se, že pokud vyhraje pár závodů, Tour stoprocentně pojede. Bohužel, s tak málo šancemi před Tour se jeho možnosti dost snižují. Nebude mít moc příležitostí ukázat, že je zpátky na slušné úrovni,“ je si vědom Ellingworth.
Pro něj je prioritou bojovat na Tour o žlutý dres s Mikelem Landou. Ale to údajně neznamená, že by v týmu nezbylo místo pro Cavendishe.
„Technicky vzato, je pořád jedním z nejlepších sprinterů na planetě. A pokud je ve formě, už několikrát ukázal, že si v závěru dokáže poradit i bez jakéhokoliv sprinterského vlaku,“ má jasno Ellingworth. „Navíc, mít ho v týmu je výhodou samo o sobě – je hodně cílevědomý a přenáší to na své kolegy.“
Cavendish si z toho zatím těžkou hlavu nedělá.
„Není moc o čem mluvit, vždyť 99 procent jezdců nemá prostor dokázat, v jaké jsou formě. Nemají šanci bojovat o nominaci. Jasně, tým chce jet s Mikelem Landou o žlutý trikot, ale to neznamená, že se do nominace nevejdu já. Doufám, že to bude férové rozhodnutí,“ říká jen.
Závodit by mohl začít na přelomu července a srpna v Burgosu.
A nejlíp tak, aby okamžitě vítězil.