Ruská tenisová celebrita na „pátém grandslamu“ v Indian Wells končí rovnou v 1. kole, když podlehla velmi nadané Japonce Naomi Ósakaové 4:6, 4:6. „Hrát proti ní byla pocta,“ říkala vítězka a svěřila se, že pro ni Šarapovová byla v teenagerských letech inspirací.
Jakmile vysoká blondýna vstupuje do tenisových arén, doprovází ji hvězdný lesk. Na Australian Open ozářila los turnaje po boku Rogera Federera. Šarapovová je reklamní ikonou, a pokud se cokoli mění v jejím soukromém životě, bulvár zaplesá; nyní spekuluje, zda je jejím novým milým milionář Alexander Gilkes, kamarád britských princů Williama a Harryho.
Jenže s raketou to drhne.
Neodcházím z boje
Od chvíle, kdy se vrátila k tenisu po nucené pauze za užívání meldonia, má bilanci 21–10 a vyhrála jediný turnaj (loni v Tchien-ťinu). Letos posbírala 5 výher a 4 porážky. Rovnou tři po sobě: na Australian Open podlehla ve 3. kole Kerberové, v katarském Dauhá na úvod Niculescuové, nyní Ósakaové.
„Pro mě je velmi důležité, abych byla konzistentní a mentálně silná. A nenechala do toho vstupovat jiné věci,“ řekla Šarapovová v Dauhá.
Co si pod tím představit? Dosud nic pro ni nebylo v kariéře těžší než comeback po dopingu. „Pod mým životem se otevřela bezedná jáma a já do ní padala. Na všechno, na čem jsem od čtyř let makala, na celý ten bláznivý boj bylo najednou vrženo jiné, strašlivé a nespravedlivé světlo,“ píše Šarapovová v knize Nezastavitelná: „Desetkrát mě sundej, pojedenácté vstanu. Neodcházím z boje.“
Tohle by jí nevyčetli nejspíš ani ti, kterým se třeba protiví ječením sirény a chladnou image královny ze sibiřského města Ňagan. Málokdo se rve tak jako ona.
Ale boj jí komplikují minimálně dvě záležitosti. První je zdraví, ve 30 letech je celkem náchylná ke zraněním, od návratu ji soužilo mimo jiné stehno nebo levá ruka. A zadruhé: soupeřky její absenci neprospaly – drobná Niculescová i silačka Ósakaová jsou očividně ve fázi kariérních vzestupů.
Šarapovová se podobá lovené zvěři; každá se na ni ráda vytáhne a dotlačí se na hranu svého maxima. Ona sama naopak nedokáže opakovat velké výkony v krátkých časových úsecích, což je základní podmínka pro úspěch na grandslamech.
Srovnání nesrovnatelného: Petra Kvitová vynechala sice kratší úsek, ale nikoli kvůli dopingu, nýbrž s těžkým poraněním levačky, které ohrožovalo její další tenisovou kariéru. Přesto má po návratu tituly tři (Birmingham, Petrohrad, Dauhá), zatímco Šarapovová jediný.
Bez zlepšení to nepůjde
„Musím se zlepšit ve spoustě věcí,“ řekla Šarapovová v Melbourne. „Zaprvé musím být zdravá, abych mohla zpátky do tréninku. Vím, že to nejspíš není to, co byste chtěli slyšet. Ale pro mě osobně je tohle důležité,“ popisovala.
Navenek si určitě dál stojí za větami ze závěru své autobiografie: „Myslím jenom na hru. Dokud budu moct. Co nejlíp. Dokud nesundají sítě. Dokud mi nespálí rakety. Dokud mě nezastaví. Jen ať si to zkusí.“
Ale protivnice to zkoušejí tak úspěšně, že za jejím zdánlivě netečným zevnějškem možná zraje vědomí, že ani pět grandslamových titulů negarantuje zhola nic. Že se bude počítat každá, byť dílčí výhra.
