„V Evropě je to běžná kombinace,“ prohodí 39letý Rojko. „Jsou asi jen tři čtyři trenéři, kteří jsou čistě zaměstnaní v reprezentaci,“ dodává chlapík, jenž ještě před několika dny byl největším soupeřem české reprezentace.
V závěrečném československém barážovém souboji o evropský šampionát ale Rojkovým svěřenkyním postup utekl.
Teď už na reprezentační povinnosti nemyslí. O víkendu odstartovala ženská extraliga, ve které se chce posílené KP Brno po čtyřech letech vrátit na medailové příčky. „Kádr na to reálně má. Síla se ale ukáže, když začne družstvo prohrávat a ustojí to,“ hlásí slovenský odborník.
Po sobotní výhře 3:1 na sety v Ostravě čeká Brňanky ve čtvrtek domácí premiéra. V 18.00 hostí v nové hale ve Vodově ulici vicemistryně z Olomouce.
A nový kouč chce lákat na emoce. Kromě taktiky a souhry učí také svěřenkyně, jak správně projevovat pocity navenek. „Vrcholový volejbal se bez emocí dělat nedá. Když se podíváte na mistrovství světa a Evropy nebo Ligu mistrů, všude je hrozně moc emocí,“ podotýká Rojko.
Realizační tým u slovenské ženské volejbalové reprezentace
I proto si do Králova Pole přivedl slovenské reprezentantky Barboru Kosekovou a Eriku Salanciovou. „Když máte studené družstvo, musí do toho trenér dávat víc emocí. Ale v základní šestce máme tři čtyři hráčky, které jsou emočně velmi silné,“ pochvaluje si kouč, jenž předchozí sezony působil v německé bundeslize. „Když nepočítám první tři top kluby, má Brno lepší organizaci a zázemí než většina německých klubů.“
Rozdíl naopak generální manažer vidí v práci s fanoušky. „Problém je divácký zájem a schopnost prodat produkt,“ líčí Rojko. „V Německu se lidé přijdou na volejbal bavit. V dané chvíli je netrápí kvalita, stačí jim, že domácí družstvo bojuje, a za to ho podpoří.“
