Zmatek, křik, krev. Tři lidé zemřeli, přes 260 jich bylo zraněno...
Čečenské bratry Carnajevovy policie identifikovala jako útočníky. Tamerlan byl při následné přestřelce s policií zabit, mladší Džochar nyní čeká na výsledek soudu, který ho shledal vinným ve všech 30 bodech obžaloby.
A varianty verdiktu jsou jen dvě: trest smrti nebo doživotí.
„Ještě že nejsem soudce,“ oddechla si Rebekah Gregoryová, která po explozi přišla o levou nohu. „Po smrti touží, ale kdyby strávil zbytek života v cele se svými myšlenkami...“
Soudce O´Toole varuje porotu: „Nechoďte se na závod dívat, nenavštěvujte žádné připomínkové akce, ať vás to neovlivní,“ řekl a zdůraznil vážnost svého varování. „Prosím vypuďte případ z hlavy a jen si užívejte teplé počasí.“
Policie na neděli, kdy se do ulic Bostonu znovu nahrne běžecká lavina, vydala bezpečností instrukce a apeluje na diváky, ať si k trati nenosí zbraně. Drony nad celou tratí budou zakázány, nikdo nesmí mít nadměrná zavazadla, baťohy, přikrývky... Tři a půl tisíce uniforem má stát podél trati a bdít, zatímco Rebekah Gregoryová poběží za svým snem.
Džochar Carnajev spolu se svými právníky poslouchá rozsudek poroty (8. dubna 2015).
Tenkrát stála ve špatný čas na špatném místě a výbušnina jí vážně poranila nohu a bolestivé vzpomínky se dodnes vracejí. „Mám noční můry každou noc, že se mě někdo pokouší zabít.“
Následovalo 35 operací a po té sedmnácté na noze se rozhodla pro krutou věc - amputaci. „Noha byla jako špatný přítel,“ přirovnávala. „Bylo to něco, od čeho jsem se v životě potřebovala odříznout, protože nebyla k ničemu, jen mi bránila od toho, kde být chci. Tak jsem naplánovala amputaci a napsala své noze dopis na rozloučenou.“
Sedmadvacetiletá blondýna sice přišla o kus svého těla, humor ani odhodlání jí to však nevzalo. „Až zase příště vybouchnu, teroristé by měli odvést lepší práci. Připravili mě sice o nohu, ale namísto ní mi dali neskutečné množství odhodlání,“ napsala na Facebook.
Nohu jí amputovali 10. listopadu, o dva měsíce později dostala protézu, kterou pojmenovala Felicia, koncem března už proběhla cílem maratonu v Terstu. A přestože s novou protézou nedokázala v kuse odběhnout celou 42kilometrovou štreku, radovala se: „Scenérie italské krajiny a pocit v cíli... Absolutně neuvěřitelné.“
Když se pak procházela po italských památkách, objevila obří skulpturu nohy „Dobrá zpráva je, že jsem našla svou levou končetinu. Ta špatná - dostala jsem se do problémů za to, že jsem na ni sáhla. Takže teď pochybuju, že mi ji nechají odvézt domů.“
V neděli bude znovu na startu, znovu v osudných místech Bostonu. „Možná stojím na jedné falešné noze, ale jsem silnější než kdy dřív, protože se mě někdo pokusil zničit, ale neuspěl.“
