iBASKET: To neberete druhé místo v takové konkurenci ani trochu jako úspěch?
Ale samozřejmě, že pro mě byl úspěch už jen to, že jsem se dostal do první desítky. V šestašedesáti nominovaných bylo nejméně dvacet vážných kandidátů. Na druhé straně když už jsem se pak protlačil až mezi první tři, čekal jsem vítězství.
iBASKET: A dá se vůbec mezi takovými osobnostmi jako jste vy, Jiří Zídek starší a Ivo Mrázek určit ten nejlepší?
To je další věc. Takováto soutěž není absolutně poměřitelná, protože basketbal se stále vyvíjí a každá generace hrála jinak a v jiných podmínkách. Já se přiznám, že neznám kritéria, podle kterých padlo rozhodnutí o vítězi, ale podle objektivních zisků ocenění by měli vyhrát buď Ivo Mrázek nebo Sláva Šíp. Hrát jsem je sice neviděl, ale když jsem se procházel tím, co všechno vyhráli, tak mi bylo jasné, že na ně nikdo nemá.
iBASKET: Takže to byli i vaši favorité?
Ano. Podle mého názoru měl zvítězit jeden z těchto dvou pánů.
iBASKET: Jiří Zídek si tedy podle vás první místo v anketě nezasloužil?
To můžu těžko posoudit. Když vyhrál, tak si ho asi zasloužil. Ale pravda je, že ve srovnání s ním, jsem toho třeba já udělal pro český basketbal víc. Svou roli ale určitě sehrálo i to, že většina lidí, kteří v anketě hlasovali, mají věkově blíže spíše k naší generaci a na ty starší už se prostě zapomnělo.
iBASKET: A co současná generace? Nejlepší z aktivně hrajících byl Jiří Zídek mladší až na sedmnáctém místě.
No je jasné, že když hrají pár let, tak nemůžou vyhrávat basketbalistu století. A takový Jirka Zídek mladší studoval sice v Americe na Universitě a dva roky seděl na lavičce v NBA, ale když pak přišla reprezentace, tak se na to většinou vybodnul. Hlavně ale nemají žádné výsledky.
iBASKET: Není to ale tak dávno, co váš výběr patřil mezi nejlepší v Evropě. V čem je ten největší rozdíl?
V tom že netrénují. Víte, revoluce byla sice krásná věc, můžeme cestovat, jsme svobodní, ale sport u nás postavila zcela někam jinam, začínalo se prakticky od znovu. No a my jsme si vybrali právě tu nejsnadnější cestu. Hráči netrénují a berou veliké prachy.
iBASKET: Může na tom něco změnit nová koncepce reprezentačního trenéra Michala Ježdíka?
Michal to má v hlavě dobře srovnané. Má přesný program a určitě má šanci vytáhnout český basketbal o pár pater výš. Bude to mít ale velice těžké, protože bude muset na hráče tlačit, aby na sobě pořádně makali už v klubech, pořád nad nimi bude muset mít dohled.
iBASKET: Vy sám byste neměl chuť pomoci českému basketbalu, ať už v jakékoliv funkci?
Já mám ohromně chuti, ale důležité je, aby mě někdo oslovil. Ty konkurzy, co neustále vypisuje svaz, nemají hlavu ani patu. Já sám už jsem se zúčastnil asi šesti a nemělo to žádný smyl.
iBASKET: A nebyla by jedna z cest trénovat nejprve nějaké prvoligové mužstvo a postupně se vypracovat nahoru?
Ani tam jsem nedostal žádnou nabídku, a tak jsem u velkého basketbalu prozatím skončil. Právě dokončuji vyřizování okolo odchodu z Triga Eprinu, kde jsem fungoval jako sportovní manažer. Kvůli penězům jsem si našel jinou práci a věnovat se budu už jen třetí lize a mládeži. Ani to ale snad není málo. Kdo už by měl ty mladé trénovat, když ne bývalí košíkáři. Basketbal je totiž otázka hlavy a přemýšlivosti a to všechno je můžeme naučit.
