Ta slova znějí rok před olympiádou lákavě. V probíhající sezoně lyžařských světových pohárů patří Česku šestá pozice v počtu vítězství. Méně mají i mocná Itálie, Francie, Švýcarsko.
Navíc ta šíře záběru - běžci, skokani, tři různí akrobati. Pouze Česko má vítěze v pěti lyžařských odvětvích, Finové ve čtyřech, další maximálně ve třech.
„Dostávám blahopřejné maily z mezinárodní federace, volají mi kamarádi,“ říká předseda svazu Aleš Vaněk.
Třeba Slováci, země pod Tatrami, mají v elitní desítce jen slalomářku Zuzulovou a v té druhé občas běžce Bátoryho nebo Bajčičáka.
České lyžování se zhruba osmi tisíci aktivními závodníky a ročním rozpočtem asi 60 milionů korun konkuruje velmocem. „Ale ne, to ne. Lyžování není v zemi sportem číslo jedna,“ mírní nadšení Roman Kumpošt, bývalý předseda svazu a šéf organizačního výboru mistrovství světa v klasickém lyžování 2009.
I tento diplomatický úspěch pomohl pokročit českým lyžařům do vyšších pater lyžařské společnosti.
Z komerčního pohledu však Česko do první ligy nepatří. Světu vládne jasně sjezdové lyžování a tam přece jen dominují Rakušané, Američani, Němci.
„Výborné výsledky by měly pomoci přitáhnout více sponzorů pro celé lyžování,“ věří Vaněk.
„Lyžařská rodina by měla držet pospolu. V každém období ho táhla jiná disciplína, a pomohla tak ostatním,“ přeje si Henych.
|
Co dokázali ve Světovém poháru 2004-2005? |
|
Skoky na lyžích |
