Poprvé v životě měl dvaatřicetiletý Maier o místo v týmu bojovat v interní kvalifikaci. Jenže tu ve středu zrušil silný vítr, trénovalo se opět jen na zkrácené trati.
„V takový den je lepší hrát karty,“ vyhlásil. Z Rakušanů, kteří se měli zúčastnit kvalifikace, dosahoval v letošních sjezdech nejhorší výsledky. „Ale všichni vědí, že jsem dost dobrý na medaili. I ve sjezdu,“ ujišťoval.
Možná mu pomohl status národního hrdiny nebo skutečnost, že jeho manažerem je Peter Schröcksnadel, prezident Rakouského lyžařského svazu.
Absolutní imunitu však doma ztratil. Nejen proto, že sám požádal: „Už mi neříkejte Herminátor. Příliš mě to svazuje.“ Za zimu vyhrál jediný závod, Super G na Hahnenkammu. V anketě deníku Die Presse se 52 procent jeho spoluobčanů vyslovilo, aby ani on nebyl ušetřen kvalifikace.
Před pěti lety v Bormiu zářil. Kraloval tu Světovému poháru s rekordním ziskem 2000 bodů. Letos ukazuje italskému středisku jinou tvář. Zachmuřenou, zádumčivou.
Na vyhlášení výsledků superobřího slalomu dorazil v tréninkové bundě, ruce v kapsách, v obličeji vepsanou nechuť. Vybojoval jen bramborovou, tedy žádnou medaili. „Aspoň dostanu cenu za krásu,“ řekl sarkasticky.
„Dělal jsem hezké obloučky tam, kde ostatní jeli rovně. Trénoval jsem už na obří slalom.“ Postrádá sebevědomí, jaké z něj prýštilo, když kdysi tvrdil: „Zajímá mě jen zlato.“ Často mění názory.
Před startem Super G tvrdil: „Trať je moc těžká a dlouhá, s vysilujícími přejezdy.“ Po závodě naopak oznámil: „Bylo to moc lehké, proto vyhrál Miller.“ Stěžuje si na popularitu i vlastní zdraví. „Moji kolegové si mohou chodit po ulici, jak chtějí. Je nikdo nezná. Se mnou je to jiné,“ uvedl.
Nebo: „Nejsem zdravý. Maier, který býval, už nebude. S deformovanou nohou to není možné.“
Od loňského února Maier nestál na stupních vítězů sjezdu Světového poháru. Přesto může v sobotu vyhrát i on. Důkazem budiž jeho život, kdy tolikrát vstal z „mrtvých“.
Hermann Maier Narozen: 7. prosince 1972 v rakouském Altenmarktu, žije ve Flachau, svobodný. Kariéra a úspěchy: Dvojnásobný olympijský vítěz z Nagana 1998 (super G, obří slalom). Dvojnásobný světový šampion z Vailu 1999 (sjezd, super G), celkem čtyři medaile z MS. Celkový vítěz Světového poháru v letech 1998, 2000, 2001 a 2004. Vítěz 48 závodů Světového poháru: 13 x sjezd, 21 x super G, 13 x obří slalom, 1 x kombinace. Přezdívky: Herminátor, Monstrum, Rambo, E. T. Mimozemšťan. Zajímavosti: Ve Flachau po něm už za života pojmenovali ulici. Po skončení lyžařské kariéry chce startovat v Rallye Dakar. Získal cenu za Sportovní comeback roku 2003. Jeho bratr Alex je reprezentantem Rakouska ve snowboardingu. |
Neduživý zedník
Na školním kurzu dostal z lyžování dvojku. V 15 letech vážil pouhých 45 kilogramů, byl neduživý, samá angína, s věčně bolavým kolenem. Z lyžařského gymnázia ho vyhodili. Vyučil se zedníkem. Jenže s fankou a lžící Maierovy svaly zesílily. Brzy vyhrál přebor Salcburska ve všech disciplínách kromě sjezdu. „Ten jsem nestihl, musel jsem totiž makat na stavbě,“ vysvětloval.
V roce 1997 šokoval coby předjezdec při obřím slalomu Světového poháru doma ve Flachau. V potrhané kombinéze, kterou si vypůjčil od kamarádky snowboardistky, dosáhl senzačního času. Trenéři zpozorněli a nasměrovali jej do Evropského poháru. O rok později vítězil v poháru světovém.
„Jen v tanku se cítím bezpečněji než na lyžích,“ tvrdil. Rouhal se? Sjezd na naganské olympiádě Maiera ztrestal. V rychlosti 120 km/h spadl, letěl vzduchem 50 metrů, prorazil všechny záchranné sítě.
A zůstal nezraněn! Dokonce vtipkoval: „Z ptačí perspektivy to muselo vypadat báječně. Poletovali se mnou i všichni andělé strážní.“ Vzápětí Nagano pozlatil, vyhrál super G i obří slalom. Životní zkouška jej však teprve čekala.
Ať mi neberou nohu
V srpnu 2001 srazil lyžaře z motorky mercedes německého důchodce. Z otevřené zlomeniny Maierovy pravé nohy čněly roztříštěné úlomky holenní kosti. Do rány vnikla nečistota, hrozila amputace. Operace trvala sedm hodin. „Jen ať mi neberou nohu,“ žadonil. Tehdy propadal depresím.
K jeho záchraně paradoxně pomohl i jindy dopingový prostředek EPO. Když se po 17 měsících vracel v Adelbodenu do pohárového klání, sedělo navzdory dopoledním hodinám všedního dne u televizorů 930 tisíc Rakušanů. Na světovémšampionátu ve Svatém Mořici pak získal stříbro za super G. „Fyzicky ztratil, psychicky získal,“ řekl Američan Bode Miller.
Nervy se nezhojily
Každé ráno v šest chodí za Maierem fyzioterapeut, jinak by nemohl pořádně chodit ani lyžovat. Poškozené nervové spoje má stále nezahojené. „Jeho éra minula,“ napsal německý deník Die Welt. Maier doufá ve znovuzrození. „Už nechci přemýšlet. Jsem tady kvůli závodění,“ řekl ve středu.
