Se čtyřkolkou totiž jel Dakar naposledy.
Proč?
Už nemám co dokazovat. V historii Dakaru jsem nejúspěšnější, vyhrál jsem dvakrát Rallye Dubai, jednou Rallye Master. Už není po čem toužit. Nyní to nechám na mladších, aby se pokusili překonat mé výsledky. Budu sedět s fajfkou a koukat, jak se jim povede.
Znamená to konec kariéry?
Kdepak. Mám v plánu přesednout do auta. Jako navigátor. Se čtyřkolkou pojedu ještě jednu soutěž v únoru a v březnu bych měl už jet soutěž Baja Italia s autem.
Takže Macháček vyrazí do Dakaru 2004 v autě?
To ještě není jisté.
Čím váš letošní Dakar nejvíce překvapil?
Jednoznačně rychlostí. A pozor, i zimou. Bylo to poprvé, kdy nejen večer a v noci, ale i při jízdě bylo chadno. V autě to nevadí, ale když jedete rychlostní 120 km/h a začínají vám tuhnout zápěstí a předloktí, není to příjemné. A ještě k rychlosti. Ta přinesla nebezpečí ve ztrátě koncentrace. Když fičíte plání na plný plyn, může vás to ukolébat a pak stačí malé opomenutí změny terénu a je zle.
Ale v závěru rallye přišel hodně těžký terén.
To ano, ale právě až v závěru. Samé kameny, kameny a zase kameny. To nikdo z nás nečekal a mnoho na to doplatilo. Stačí vzpomenout Peterhansela. Dříve bylo zvykem, že poslední etapy byly klidnější, letos to bylo naopak.
Kdy budete doma?
Ve čtvrtek bych měl být v pražské Ruzyni mezi osmou a devátou hodinou ráno.
Co tak pozdě? Dovolenka po dřině zakončené opojným pocitem vítěze?
Kdepak, předem objednaná letenka u cestovky mě stála méně, než lístek do nejbližšího letadla. A vlastně to bude tak trochu dovolená. Do středy budu v hotelu, kde mám zajištěné jídlo a pohodu.
 Josef Macháček jede se čtyřkolkou Yamaha v 7. etapě Rallye Dakar |
