"Navazuju na dobu před 30 lety, kdy Richard Konkolski jako první Čech jezdil velké zaoceánské závody. A je to pro mě obrovská výzva," řekl Křížek před dnešním odjezdem do francouzského La Rochelle.
Právě tam, blízko legendární pevnosti Boyard, pro necelých 90 borců Minitransat začíná. A Křížek je prvním Čechem v listině tohoto dobrodružství.
Jachtaři při něm musí překonat 4400 námořních mil, tedy přes 8 tisíc kilometrů. Bez navigace, mobilních telefonů.
Davide, už se vám s blížícím se startem zrychluje tep?
Určitě. A mění se moje úvahy. Dřív jsem myslel hlavně na obří vlny, hrozby srážek s kontejnerem či na silný vítr. Teď, čím více se to blíží, přemýšlím hlavně nad samotou, která mě v Atlantiku čeká.
Nebojíte se třeba toho, že pár dnů před startem dostanete chřipku s vysokými horečkami?
Tomu se snažím předcházet. Hrnu do sebe množství vitamínů, jsem v péči odborníků. A když to před odjezdem nepřeženu s alkoholem, mělo by to klapnout (smích).
Trio největších jachtařských sólo závodů
|
Proč jedete do Francie s tak velkým předstihem?
Jachtaři musí podstoupit před startem řadu bezpečnostních kontrol. A potřebuju vyřešit i jiné starosti. Léky, solární panely, dohledat mapy, které teď putují někde po poštách. A musím si ostříhat vlasy.
Prosím?
To má praktický důvod. Vlasy jsou na moři zasolené stejně jako oblečení. I když uschnou, v sedm večer nasáknou a jsou mokré. Nechci nosit měsíc na hlavě jen uzel.
Na lodi jste odlehčoval všechny detaily. Přesto, je v ní místo pro nějaké talismany?
Na fotku přítelkyně určitě (Křížek chodí s bývalou miss Lucií Váchovou, pozn. aut.). Vezu i Emila, takovou postavičku, která pomáhá handcipovaným dětem. Po příjezdu ji chci prodat a výtěžek těm dětem věnovat. A pro případ totálního bezvětří si vezmu sudoku pro děti.
Promiňte, ale nechce se mi věřit, že nebudete mít čas na odpočinek. Jen tak si sednout a sledovat oceán...
Jenže člověku v Atlantiku není moc dobře. Loď neustále skáče, pořád je co dělat. I když je bezvětří. V tu dobu si musíte nachystat a připravit třeba benzín do generátoru, vaničku s jídlem, přelít vodu z kanystru do láhve. Časem se zřejmě přidají i technické problémy, bude co opravovat. Nudit se nebudu.
Spát budete málo, vlastně jen pár hodin a s přestávkami. Bojíte se únavy?
Jinak to nejde. Člověk musí dbát na režim. Nevypít víc než by měl, aby voda vydržela na celou cestu. A nesmí pít ani málo. To by ztratil vědomí, což může být smrtící. I v noci je nezbytné sledovat počasí, aby člověk neskončil v kotrmelcích.
První etapa vede z Francie na ostrov Madeira. Jak tam využijete pár dnů před plavbou do Brazílie?
Bude tam technik, dáme dohromady loď po první etapě. V ní musím projet Biskajským zálivem, ve velkých vlnách, protože hloubka se tam mění z pěti kilometrů na 150 metrů. Doplním zásoby a čeká mě řada porad s meteorologem. Pro cestu přes Atlantik máme stažená data o počasí za posledních 40 let.
K námořníkům patří rum. Vezete si i vy alkohol?
Jen jednu lahvinku šampaňského, kterým byla loď křtěná. Vezu ji na rovníkový křest. Odlít pro Neptuna, aby mě nechal proplout na jižní polokouli.
