Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Má měsíční TOURistika po Francii, píše redaktor MF DNES

Tour de France | foto: Reuters

28 2009
Paříž (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Jsem na cestě z tiskového střediska a mířím na Champs-Élysées. Najednou mě úplně zaplaví pocit štěstí. Mám dopsáno, Tour skončila. Jdu si užít poslední zbytky závodu na slavnou pařížskou třídu. Vlastně je to poprvé, co vyrážím k trati bez diktafonu, notýsku nebo foťáku. Teď už nebudu nic dělat. Vůbec nic. Jen nasávat atmosféru Tour.

Přitom jsem si hned po oznámení trasy závodu myslel, že si budu Tour užívat. Start v Monaku, pak Barcelona, Andorra, přejezd do Alp a vyvrcholení na Mont Ventoux. To bude božská Tour, těšil jsem se. Spousta kamarádů mi záviděla: Ty se máš. Ale není to úplná idylka.

Na start v Monaku jsem dorazil ve čtvrtek, dva dny před závodem. S plány, jak si prohlédnu město, třeba zajdu do kasina, možná se vykoupu v moři. Proč ne, času bude dost. Záhy jsem vystřízlivěl. Čtvrtek utekl v tiskovém centru jako voda, pátek jakbysmet a náhle mi vMonaku zbývá jen den a já nic nestihl. Tedy kromě práce, samozřejmě.

Jak to dohnat? Nijak. V sobotu úvodní časovka, první setkání s Armstrongem a spol., první rozhovory, první napětí, jak etapa dopadne.

Než jsem se rozkoukal, je deset večer a vím, že procházku ministátem nestihnu, hazard taky ne. Škoda, tak holt místní neoškubu. A tak s kolegou míříme aspoň k vodě. Na místní pláži vypadáme podezřele, ale to nám nezabrání v koupeli ve Středozemním moři. Jen na chvíli, vždyť trasa se vine podél pobřeží, příležitostí bude ještě dost.

Všechnu energii sebere Tour

Jenže začínám najíždět na každodenní rutinu. V osm budíček (kolega už v půl osmé), snídaně, cesta na start, mrknout do novin, případně si dát kafe nebo vodu – a za cyklisty. Po startu urazíme v průměru 200 kilometrů do cíle. Malý oběd (jen někdy) a v půl třetí usedám k počítači.

Závod sleduji na dvou obrazovkách, na jedné běží přímý přenos, na druhé komentář z oficiálních stránek Tour. Když mají cyklisté zhruba 30 kilometrů do konce, vyrážím do cílového prostoru. Pod přístřeškem pak čekám na závodníky, a když se do finiše vřítí celý peloton, je to opravdu zábava.
Mezi 180 cyklisty se snažím chytat Romana Kreuzigera. Pak zpátky do "tiskáče" a kolem deváté až desáté konec. Zbývá dojet do hotelu a zkusit najít otevřenou restauraci. To první se daří téměř vždy, to druhé nikoliv.

Takhle to jde každý den od 4. do 26. července. Jakoukoliv mimopracovní zábavu zpočátku utlumuji, šetřím síly. V závěru pak na ni naopak nejsou. Všechnu energii odevzdám Tour.

Na konci nemám problém prohrabávat se v hlavě vítězi, klíčovými okamžiky, statistikami. Přitom jsem z jednotlivých etap moc neměl.

V průběhu dne jsem přejížděl, pracoval nebo mi unikal závěr, protože jsem byl v cíli. Jistě, viděl jsem všechny jezdce zblízka, každý den s některými mluvil, občas se ke mně dostala zákulisní informace, poznal jsem pozadí tohohle cirkusu. Škoda jen, že nebyl čas poznat i ostatní věci.

Bydlení u volejbalisty

Byl jsem v Monaku, Nice, Marseille i v Barceloně, ale o těch městech vám neřeknu víc než předtím. Snad jen to, že všude bylo horko, jen v Barceloně pršelo. Po etapě do Perpignanu jsem měl schválně zamluvený hotel přímo u písečné pláže. Když jsem tam po desáté večer vyhladovělý dorazil, na koupání ve slané vodě nebyla vůbec chuť.

Z prvního týdne mi nejlépe bylo v Montpellieru, kde jsem bydlel u kamaráda – volejbalisty Hudečka, a navíc jsem tam díky časovce strávil dvě noci. A mohl si i vyprat. Ovšem také jsem tam s kolegou našel v 11 večer otevřenou jen indickou restauraci, kterou vedl Mexičan a za výlohou měl obrázky Tichomořských ostrovů. Tak jsem si dal čínu.

Stravování na Tour byl vůbec jeden velký zážitek. V deset večer je totiž většina restaurací ve Francii už zavřená. Několikrát mě muselo zachránit rychlé občerstvení, ale dva dny po sobě bych to nezvládl. Občas pomohl hoteliér – salátem vyrobeným ve stylu "co dům dal".

A francouzské domy toho naštěstí nabízejí dost. Proto jsem si záměrně dopředu rezervoval noclehy hlavně v rodinných penzionech. Například ten nejzapadlejší v Pyrenejích byl přestavěný starý mlýn, jehož starší majitel výtečně vařil, manželka dělala účty a jejich pět dcer a dva synové (tedy alespoň podle podoby všichni vypadali jako příbuzní) se starali o ostatní.

Ne vždy to bylo tak příjemné. Pár hotelů patřilo do třídy "vyspi se a vypadni" – v horském Bourg Saint Maurice jsme si vybrali krásný zelený pažit před místní plovárnou a podle tradice jednou za Tour rozbalili stan. Pěkné spaní, škoda, že v pět ráno na nás začalo z jedné strany pršet. V noci prostě ty rozstřikovače nebyly vidět...

Ale pořád lepší než poslední víkend. Při 700 kilometrů dlouhém přesunu z Mont Ventoux do Paříže jsme měli plán najít hotel u Auxerre. Ale ne sami. "Máme plno. A kam že jedete? Jo, do Paříže, no tak to bude volno asi až v Paříži," tipoval recepční zhruba 200 kilometrů před hlavním městem Francie.

Poznámku jsme nebrali vážně, ale všechno bylo plné i dál. Všechno. Ve čtyři ráno tak parkujeme na odpočívadle a klopíme sedačky do vodorovné polohy.

Velký kulinářský zážitek zase přišel nečekaně ve švýcarském Martigny. K obědu si dávám steak, jako bezplatný předkrm přede mnou přistává asi pět mušlí s rajčaty. No, tak dobrá. Šup tam s nimi. I když před Tour bych asi odpřísáhl, že tyhle slizké potvory nikdy jíst nebudu. Člověk míní, Tour mění.

Sláva končí v Paříži

Byly to namáhavé tři týdny, i když jsem ani jednou nešlápl do pedálů. Utekly bleskově a spousta příběhů ještě zůstala. Třeba ten o partě českých mechaniků ze Škodovky, kteří každý den opravují oficiální vozy Tour. Nebo o čtyřicítce najatých brigádníků, kteří po nocích stavějí sponzorské vesničky na startu. I o závodních kolech, které jedno stojí asi čtvrt milionu korun. A třeba Roman Kreuziger o tom prý nemá ani páru. Třeba se na ně dostane zase za rok.

Mezitím pomalu končí sláva na Champs-Élysées. Závěrečné defilé dokončují poslední týmy, stáj Columbia rozdává koláčky, které nesnědli cyklisté, lidé se rozcházejí.

Uvolněně kráčím po dlouhé třídě směrem k Vítěznému oblouku, za mnou kmitají muži v zelených tričkách s nápisem Doublet.

Rozebírají zábrany, tribuny, uklízejí plachty s nápisy sponzorů. Vyšlapuji si ještě na Vítězný oblouk a shora vidím, jak se Champs-Élysées už zaplnila auty a žije znovu svým životem, bez Tour. Mně k tomu ještě zbývá přes tisíc kilometrů po dálnici.



Nejčtenější

Almaty - Olomouc 1:2, Sigma drama nepřipustila a čeká ji Sevilla

Olomoucký Martin Nešpor (vpravo) a Sergej Politevič z Kajratu Almaty v utkání...

Velké přání olomouckých fotbalistů se splnilo. Sigmě se podařilo v odvetném utkání 3. předkola...

KOMENTÁŘ: Na Ligu mistrů si Slavia musí počkat. Třeba se mezitím poučí

Slávističtí fotbalisté při děkovačce u sektoru svých fanoušků po vyřazení ve 3....

Slavia mohla z Ligy mistrů vypadnout s hlavou nahoře. S grácií. S pocitem statečných bojovníků a...



Dědo, mě ten fotbal nebaví, poslouchá Viktor. Těžko se s tím smiřuju, říká

Ivo Viktor

Mistr z roku 1976 ani v 76 letech nepřestal sportovat. „Běhat nemůžu, ale na kole jezdím,“ říká...

Už toho bylo dost. Plážová volejbalistka Kolocová ukončila kariéru

Kristýna Kolocova se na turnaji Světového okruhu v Ostravě vrhá po míči.

Plážová volejbalistka Kristýna Hoidarová Kolocová ukončila ve třiceti letech kariéru. Stříbrná...

Tvrdý boj i mimo hřiště. Ultras Dynama napadli slávisty ve městě

Ukrajinští ultras se na Twitter pochlubili vlajkou, ukořistěnou slávistickým...

Fanoušci fotbalové Slavie se v Kyjevě dostali do konfliktu s příznivci domácího Dynama. Ti jim po...

Další z rubriky

Thomas a Froome se opět představí spolu, pojedou Kolem Británie

Chris Froome (vpředu) a Geraint Thomas na Tour de France.

Vítěz letošní Tour de France Geraint Thomas i jeho britský krajan Chris Froome, který nejslavnější...

Hirt čeká, zda jej nominují na Vueltu: Dva měsíce jsem bojoval s nemocí

Jan Hirt na Giru při stoupání na Zoncolan.

Připravuje se v Česku a stále neví, zda příští týden vyrazí do Španělska na Vueltu, třetí...

Evropský titul na silnici slaví Trentin. Štybar neuspěl, Sagan vzdal

Italský cyklista Matteo Trentin (v tmavě modrém) si vychutnává vítězství na...

VIDEO Cílovou rovinkou poblíž parku Glasgow Green se řítil spolu s pěti soupeři, poté italský cyklista...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz