Mysleli jste si, že jej po únorovém hrůzostrašném pádu v Beaver Creeku už na zasněžených svazích neuvidíte? Hluboký omyl. Špičkový sjezdař Ondřej Bank je opět plný chuti, elánu a spřádá plány na další sezonu. „Příznaky strachu se neobjevily a doufám, že se neobjeví,“ hlásil čtyřiatřicetiletý lyžař ve čtvrtek z chilských hor, kde včera uzavřel třítýdenní přípravu a čekala jej dlouhá cesta do vlasti.
Pokaždé se vrátilKariéru Ondřeje Banka lemují zdravotní potíže. Pětkrát mu operovali koleno, utrpěl zlomeninu holenní a lýtkové kosti, vyřadila jej nemoc, kterou si po 5. místě v kombinaci z MS 2011 přivezl asi z Thajska. Měl zlomenou čelist i vykloubené rameno. Na olympiádě v Soči byl 5. v obřím slalomu, 7. v superkombinaci a 9. v super G, na MS 2015 se blýskl 7. místem ve sjezdu, ale pak přišel pád při sjezdu pro superkombinaci. |
Jak vás uspokojily tréninky v Chile?
Dobrý, udělali jsme kus práce. Až na to, že tady hodně sněžilo, víc, než jsme potřebovali. Samozřejmě je to ale lepší, než kdyby sníh nebyl vůbec.
Absolvoval jste v Chile podobně jako loni nějaké závody?
Ne, věnovali jsme se jen a jen tréninku. Letos jsem, přinucen okolnostmi, začal později než před rokem, takže jsme zvolili variantu bez závodů. Udělali jsme hodně jízd, mám nalyžováno, kromě slalomu jsme jezdili všechny disciplíny, ale hlavně sjezd. Taky jsme otestovali hodně lyží, které vypadají dokonce rychlejší než loni, a našli jsme dva super rychlé páry.
V úvodu února jste si na mistrovství světa v Beaver Creeku poranil kotník. Jak snášel přípravu?
Všechno jsme dělali postupně – první týden byl volnější a jednodušší. Zátěž jsme pozvolna zvyšovali a kotník si zvykal. Pokud jde o bolest, ještě kotník občas cítím, ale na devadesát pět procent funguje. Zlepšuje se to a bude se to zlepšovat dál, takže jsme nakonec udělali všechno podle předpokladů.
Dá se tedy říci, že lyžařsky bude všechno jako dřív?
V to doufám. Po každém tréninku to ještě trochu bolelo, ale myslím, že do prvního závodu, který chci jet na konci listopadu, půjde o sjezd v Lake Louise, bude kotník úplně v pořádku.
A co první obří slalom Světového poháru, který se jede o měsíc dřív v Söldenu?
Obřáky jsme odpískali, navíc by se to ani nestihlo, nebudu připravený. Možná, když něco odtrénujeme, by připadal v úvahu obřák v Beaver Creeku, ale nic víc. Aspoň budu mít víc času, už to nebude tak hektické, potřebuju si ulevit.
Takto vypadal Ondřej Bank po únorovém těžkém pádu v Beaver Creeku.
Žádné zábrany nemáte? Nebrzdíte třeba podvědomě v zatáčce? Nedáváte na sebe větší pozor?
To bych nemohl lyžovat. To nejde, jdu do všeho naplno. I když záleží na tom, co zrovna jezdíme – na začátku jsem nejbrutálnější jízdy nedělal, ale na konci už ano a strach jsem neměl. Možná to přijde, stát se může všechno, ale zatím všechno probíhá dobře a doufám, že se žádné obavy nedostaví.
Takže jste na následující sezonu podobně nažhavený jako třeba před rokem či dvěma?
Dá se říct, že ano. Jsem odhodlaný jít do toho naplno, samozřejmě se na sezonu těším.
Podobně naladěný je jistě i tým kolem vás v čele s bratrem Tomášem, který je vaším trenérem...
Samo sebou, jinak bychom do toho nešli.
Se zajištěním další sezony potíže nebyly?
Už minulá byla lepší než olympijská (na hrách v Soči byl pátý v obřím slalomu, sedmý v superkombinaci a devátý v super-G – pozn. red.). Před Soči jsem si musel půjčit od taťky tři sta tisíc korun a jeden ledovec zaplatil brácha, protože já už neměl čím. A teď? Ten pád v Beaver Creeku mi paradoxně pomohl, bohužel se prodával mnohem líp než olympiáda. Taky zájem sponzorů nás popostrčil k tomu, že jsme se rozhodli pokračovat. Mohli jsme si totiž dovolit tu nejlepší a nejkvalitnější přípravu.
Na svahu jste odhodil obavy a znovu jezdil naplno – může se člověk vašeho ražení bát zemětřesení? To postihlo Chile uprostřed minulého týdne...
Může, ale co jsme tady nahoře zažili, naštěstí nebylo takové drama. Jinak mě ale zasáhne každá tragédie, při níž zemřou lidé, k čemuž v Chile bohužel došlo. My jsme tu noc raději několikrát vyběhli ven, protože to nebylo naše první zemětřesení za ty roky, co tady trénujeme – dobře jsme věděli, co máme dělat. Potom jsme viděli v televizi, co se v Chile dělo, jak hrozba z přívalových vln tsunami vyhnala z domovů asi milion lidí.
V dalších dnech už jste zemětřesení nepociťovali?
Země se chvěla pořád, každý den. Tento čtvrtek už ne, ale třeba ještě ve středu dvakrát. Strach z toho ale nešel, místní nám vysvětlovali, že šlo o dozvuky toho velkého zemětřesení.
Řekněte ještě – je před vámi poslední sezona?
To vůbec nevím! (směje se)
Co na to říká vaše žena?
Kupodivu mi do toho nemluví. A červenou kartu mi zatím taky neukázala.
Ondřej Bank byl rozhodnutý pokračovat už v březnu:
15. března 2015 |
