"Stáli jsme na vrcholu a jsme v pořádku," hlásili Jaroš a Koukal, když se vrátili do druhého výškového tábora pomocí SMS zprávy. Chtěli si tam odpočinout, ale nakonec sestoupili až do prvního výškového tábora CI. "Bolelo to, ale jsme blíže ke craftovici a doutníku," těšili se Jaroš s Koukalem.
Minulý týden se Češi o vrchol pokusili, ale kvůli mrazivému větru se ve výšce 7700 metrů otočili a sestoupili do základního tábora.
"Je na nás znát únava, ale pokud vydrží počasí, chceme po půlnoci vyrazit k vrcholu," hlásila česká expedice v sobotu.
Určeni k výstupu byli Jaroš a Koukal, bývalý orientační běžec Petr Vavrys zajišťoval zázemí. Nástup na vrchol začali z CII ve výšce 7100 metrů, protože o postavený třetí tábor je připravil vítr.
České trio se vydalo na výpravu 1. dubna. V Tibetu se horolezci nezdrželi a šli do Nyalamu. Odtud se chtěli podívat pod Šiša Pangmu, kam Jaroš poleze na podzim, ale stěnu nenašli.
Vavrys navíc dostal výškovou nemoc a musel sestoupit. Do základního tábora došel týden po Jarošovi s Koukalovi. Koukal s Jarošem vybudovali první výškový tábor a s vypětím všech sil i CII.
Třetí výškový záchytný bod udělali s Vavrysem, ale kvůli špatnému počasí o něj přišli a týden čekali, aby se mohli pokusit horu zdolat. To se jim nakonec podařilo.
Jaroš před Tyrkysovou horou Čo Oju vystoupil bez použití kyslíku již na vrcholy Mount Everestu, Kančendžengy, Broad Peaku a dvakrát stanul ve výši osmi tisíc metrů pod vrcholem K2.
Koukalovým vzorem je bývalý slavný norský běžec na lyžích Vegard Ulvang, který v letní přípravě proslul horolezeckými výstupy a odvážnými expedicemi.
Ulvang například vylezl v roce 1991 na Aljašce na Mount McKinley (6193 m) a o rok později zdolal na Kavkazu Elbrus, v Africe Kilimandžáro, v Nové Guineji Carstens Peak a v Jižní Americe Aconcaguu. Z lyžařů se výš dostala jen Itala Manuela Di Centaová, která loni vylezla na Mount Everest.
