Lyžování už prý pro bývalou juniorskou mistryni světa nebylo zábavou. "Ale vždycky ho budu mít ráda. Jeho zásluhou se mi třeba zaplatilo vzdělání na univerzitě." Přesedlala na horská kola. Už v roce 1996 skončila na olympiádě v Atlantě devatenáctá. "Až letos se kolu věnuju naplno," připomene.
Jenže na světovém šampionátu se ve zběsilé průtrži mračen vysmekla z bahnité lázně až na 28. místě. Zklamání? "Trochu, ale přejde. Pár tréninků v Kalifornii to spraví." Vynechala první týden školy. Teď už je zase pilná studentka. Má za sebou dva a půl roku marketingu na Nevadské univerzitě v Renu. "Úlevy nedostanu, normálně chodím do školy. Zkouší se průběžně po celý rok, ne jako u nás," říká.
Skončilo jí lyžařské stipendium. Což znamená ztrátu v rozpočtu jen na první pohled. Teď už si bude moci lyžováním přes zimu něco vydělat na cenách. To podle akademických pravidel dosud nesměla. "Lyže jsou pořád dobrý trénink i pro kolo. Ale klidně zase půjdu uklízet nebo hlídat děti," netrápí se.
"Rozhodně jenom sportem si tady na všechno základní nevydělám. V Česku mi peníze z letních kol vystačily na celý rok," porovnává. Šest měsíců měla kontrakt v ženském profesionálním týmu bikerek Luna Chix. Nový však dostane nejspíš až od jara.
"Bála jsem se trošku rivality, která je mezi holkami vždycky horší než mezi kluky. Ale s Alison Dunlapovou, loňskou mistryní světa, jsme se, myslím, skamarádily." Kromě platu a vybavení jí před sezonou poslali štos letenek na závody. Objela tři Světové poháry i prestižní americký seriál Norbu. Nejlíp dojela pátá v Telluride.
Ve srovnání s lyžemi trénuje v menší intenzitě, ale déle. Proti Prachaticím, kde bydlela, povýšila do 1800 metrů nad mořem. Vedle čištění lyží už zvládne i další nenáviděnou činnost, opravu píchlé duše. "Při obojím se ale vztekám,“ usměje se. Najímá si trenéra-specialistu. "Potřebuji systematickou přípravu. Baví mě to a můžu se zlepšovat," říká. Plány? "Být do desítky na světě. Pak se uvidí, jestli můžu i vyhrávat," přemýšlí odvážně.