Pravidla totiž mají jasně dané limity, co se týká výšky vázání, vykrojení, délky a šířky lyží. Jedna z "obřaček" od firmy Head, které používá mistryně světa, neprošla právě posledním kritériem.
"Lyže měří 185 centimetrů, přičemž na devítimilimetrovém úseku byla o jednu setinu centimetru užší," vysvětloval lyžařčin otec a trenér Petr Záhrobský pro Sport.
Okem nepoznatelný rozdíl byl způsoben zbroušením hrany. V čemž může hrát roli pověrčivost. Ač závodníci mívají třeba i 25 párů lyží, často jezdí na jednom oblíbeném. A ten se brousí a brousí...
"Pak nehrozí jen diskvalifikace, ale i to, že hrana upadne," říká Tomáš Bank, trenér a bratr sjezdaře Ondřeje Banka. "Ondrovi se to stalo na oblíbených lyžích na obří slalom. Hrana byla tak úzká, že na ledu nevydržela."
Miniaturní rozdíl v šířce nepomůže, avšak platí: "Čím je lyže užší, tím je lepší. Ale nesmí to být běžka. Ovšem všichni se pohybují na spodní hranici pravidel," říká Bank.
Komisaři používají k měření digitální šuplery. "Když se měřítko přiložilo kolmo, setina centimetru chyběla. Ale po přiložení po hraně jsme procházeli," líčil Záhrobský. "Měřítka by měla mít nějakou toleranci."
Komisař však nepovolil.
Kontrolami neprocházejí jen sjezdaři. Zvlášť skokani si občas připadají jako u "inkvizice". Přeměřují se jejich kombinézy i lyže, jejichž délka souvisí s poměrem výšky a váhy.
Také Kateřina Neumannová se musela na běžeckých tratích držet pravidel. "Hole nesmějí být delší než závodník a lyže menší. To bylo kvůli době, kdy Gunde Svan zkoušel jezdit s jednou obrovskou tyčí," vzpomíná někdejší lyžařka. "Vymýšlely se i termovaky, v nichž by se lyže chladily před závodem. Ale to už nyní nehrozí, technika se vyvinula tak, že by nikomu nepomohly."
