Krpálek by na vítězné vlně rád zůstal i na nadcházejícím ME v Montpellieru, může jej však přibrzdit dlouhý tréninkový výpadek po zranění ramene.
"Naplno a v kimonu jsem začal trénovat až před deseti dny. Moc nevím, jak na tom jsem, takže by každá medaile byla zlatá," povídal před čtvrtečním odletem do Francie, kde jej čeká obhajoba titulu evropského šampiona v kategorii do 100 kilogramů.
Jak se cítíte?
Docela dobře. Rameno je lepší a lepší, už mě v něm nepíchá. Doufám, že závody vydržím a tolik ztrácet nebudu. Ale jak mi to půjde, to uvidím až při turnaji.
Jste světová trojka, nasazenou trojkou budete i při šampionátu. Je to možná výhoda být až číslo tři?
Snad ano, ze začátku bych neměl narazit na těžké soupeře, ani na mě nebude dopadat takový tlak. Při loňské Evropě v Budapešti jsem byl nasazená jednička, což příjemné nebylo. Jenže nic moc se teď nemění, soupeři mě už dobře znají.
Jak se tomu dá čelit? Vymýšlením něčeho nového? Na to jste teď moc času neměl...
To tedy ne. Ale co můžu dělat? Budu se prát jako dosud a buď to vyjde, nebo ne. Budu rád, když se budu moci prát a nic mě nebude bolet.
Nominace českého týmudo 60 kg: Pavel Petřikov a David Půlkrábek (soutěž ve čtvrtek) Soutěž družstev: Petřikov, Sedmidubský, Musil, Michal Krpálek, Michal Horák (neděle) |
V případě úspěšné zlaté obhajoby byste se stal prvním českým judistou, kterému by to na Evropě vyšlo. Nejblíž tomu byl Jiří Sosna, který po titulu z roku 1988 rok nato vybojoval "jen" stříbro. Můžete o tom ve vašem stavu uvažovat?
Samozřejmě by to bylo úžasné, protože překonat takovou legendu, to už by byla věc. Obávám se ale, že po těch problémech s ramenem je to nereálné. Myslím, že budu rád za každý vítězný zápas, zlatá by byla každá medaile.
Můžete v dané situaci předvádět v soubojích se soupeři "masakr", o němž občas hovoříte?
Nejsem si jistý. Hlavně se budu prát opatrně, abych si zranění neobnovil. To je důležitější než medaile, protože další léčení by trvalo dlouho a už v červnu začíná turnajem v Madridu olympijská kvalifikace. Ta je teď na prvním místě, stejně jako srpnové mistrovství světa v Čeljabinsku. Tam má být za úspěch desetkrát víc bodů do kvalifikace o Rio než na turnaji.
Při pražském turnaji European Open, který jste začátkem března vyhrál a zároveň si poranil rameno, jste závodil v kategorii nad sto kilogramů, abyste si před ME ušetřil náročné shazování. Teď s hubnutím problém nemáte?
Není to tak drastické jako před únorovým Grand Slamem v Paříži, kde jsem byl druhý. Tehdy jsem vážil sto deset. Teď jsem shazoval ze sto sedmi a už mi zbývají jen čtyři kila. Dnes ráno jsem byl běhat, pak přidal dva tréninky, takže před odletem budu mít tak 102. Pak už to nebude problém, závodím až v sobotu.
Cítíte se možná unavený?
Z hubnutí? To ne, nic hrozného to není, i když jsem dlouho neshazoval.
Bylo to míněno spíš na únavu z tréninku. Váš trenér Petr Lacina, který je zároveň koučem reprezentace, přece říkává: Lukáš si stěžuje na únavu, to je dobré znamení!
Únava určitě přijde, až v prvním zápase dostanu záhul.
