Ne, neprožívá teď zrovna nejšťastnější týdny a měsíce.
Už loňská sezona byla prazvláštní. Lukáš Krpálek v ní kvůli pandemii koronaviru nemohl absolvovat přípravu, na kterou je zvyklý. Nemohl objíždět zahraniční kempy a prát se s nejlepšími judisty ve své váhové kategorii.
I proto pak na evropském šampionátu v pražské O2 areně nedosáhl na medaili.
A letos se situace opakuje.
„Bohužel, od začátku roku se ta situace nevyvíjí podle našich představ. Ruší se nám kempy, teď se nám zrovna zrušil další v Nymburce, proto musíme hledat alternativy,“ říká šéftrenér judistické reprezentace Petr Lacina.
Že by Krpálek odjel trénovat do Japonska, jak býval v minulých letech zvyklý?
Neexistuje.
„Na univerzitách se tam stále necvičí, pouze reprezentace má povoleno trénovat. Navíc platí, že musíte po přicestování zůstat 14 dní v karanténě, takže do Japonska se bohužel podívat nemůžeme,“ líčí Lacina.
A tak se musí improvizovat.
Místo zrušených kempů plánuje Krpálek absolvovat co nejvíce závodů. Aby měl co nejvíce šancí osahat si své soupeře, aby se mohl rozeprat. Po minulém víkendu, kdy na Grand Slamu v Tel Avivu vypadl hned s prvním soupeřem, to potřebuje o to víc.
I proto se nakonec nejspíš objeví i o víkendu na ne zrovna hvězdně obsazeném European Judo Open v Praze.
Takže změna plánů, startovat budete?
Na nějakých 80, 90 procent ano. Bude to pro mě další tréninkový start k následujícím turnajům - Grand Slamům, k olympiádě. Nedá se teď dobře trénovat, podmínky nejsou ideální, proto jsme zvolili tenhle model - budu víc startovat, abych se potkával s lepšími soupeři, osahal si je.
Co těch 10, 20 procent?
Mám trochu naraženou kostrč, proto je tam těch 20 procent. Od soboty se to ale zlepšilo, není to nic vážného, jen mě to trochu bolí. Ale věřím, že do neděle budu v pořádku a na žíněnku nastoupím.
Momentálně normálně trénujete?
Dneska vlezu do kimona na trénink a uvidím, jestli se budu moct prát na sto procent. Ale teď s tou variantou počítáme. Mám za sebou i negativní testy, v pátek mám nastoupit do bubliny, takže všechno vypadá, že bych startovat měl.
Jak velkou roli ve vašem startu hraje i brzká porážka na víkendovém Grand Slamu?
Určitě to hraje roli, i z toho důvodu jsme se rozhodli, že v Praze startovat budu, když to minulý týden v Tel Avivu nevyšlo.
Jaké to vlastně je pro olympijského šampiona, když prohraje hned první zápas?
Je pro mě těžké to přijmout. Ale musím na to koukat tak, že Bělorus (Alexandr Vachovjak) je velmi zkušený judista, který umí dělat výsledky na velkých soutěžích. Každý náš zápas byl nesmírně vyrovnaný a já snad každý vyhrál v prodloužení. Teď měl víc štěstí on, ale nebyl to úplně špatný zápas. Měl jsem spoustu šancí, kdy jsem to mohl zvrátit. Bohužel se to nepovedlo, ale pořád jsou to pro mě přípravné starty směrem k dalším soutěžím.
Potěšila vás pak aspoň medaile, kterou pro vás doma vytvořily děti? Pro nejlepšího tátu?
Ta mi udělala velkou radost. Člověku se hned uleví, když přijede domů a dostane medaili. Nejlepší táta, to je samozřejmě hezké. Člověka pak ani nemrzí tolik, když se soutěž na žíněnce tolik nepovede.
Bude pro vás turnaj v Praze i místem, kde si po Tel Avivu budete chtít zvednout sebevědomí?
Spíš to bude důležité právě v tom, abych si soupeře osahal. Úplná špička tu nebude, ale na poprání to bude velmi kvalitní turnaj, s tím do toho jdu.
Tušíte, kdo ze soupeřů dorazí?
Zatím ne, ještě uvidíme, kdo se přihlásí. Ale těším se, jen je škoda, že u toho zase nemůžou být diváci.
Před startem v Tel Avivu jste trávil týdny v posilovně. Splnila alespoň tahle příprava to, co měla?
Jojo, silová příprava splnila přesně to, co jsme od ní očekávali a chtěli. Na spoustě stanovišť jsem si udělal i maximálky. Teď přišel čas zase tu sílu přetavit do judistických věcí.
Což zase tolik bez tréninkových kempů nejde, ne?
Těch kempů, o kterých jsme si na začátku roku mysleli, že budou a nakonec nebyly, je dost. Něco se zrušilo, i po závodě v Izraeli mělo být soustředění, zrušilo se. Teď nám zrušili i Nymburk, což je další zásah do přípravy. Musíme doufat, že se celá situace konečně začne lepšit.
Vždycky jste tvrdil, jak je pro vás klíčové soustředění v Japonsku, kam momentálně nemůžete. Kdyby se ale šance v průběhu sezony naskytla, dal byste mu přednost třeba před mistrovstvím světa?
Pro mě je rozhodně důležitější příprava na olympiádu než ostatní turnaje. Kvalifikaci mám splněnou, bodově jsem na tom výborně, takže pro mě závody nejsou tak důležité jako příprava samotná. Budeme sledovat, jak se situace bude vyvíjet a když půjde vycestovat, soutěž vynecháme. I kdyby to mělo být mistrovství světa. Olympiáda je pro nás nejdůležitější.
