V klíčovém pátém čtvrtfinálovém zápase na děčínské palubovce patřil křídelník pardubické Beksy Lukáš Kotas k nejvytěžovanějším hráčům. K těsné výhře 82:81 a postupu mezi nejlepší čtyři celky Mattoni NBL přispěl kromě osmi bodů též důslednou obranou, jež je jednou z jeho hlavních devíz.
"Cesta domů pak byla hodně veselá, vypili jsme nějaké pivo a oslavili to," líčil Kotas. Se svými spoluhráči prý za žádnou cenu nechtěl děčínským fanouškům znovu dopřát pozápasové vyvolávání jejich hráčů po výhře.
"To nás štvalo, opravdu to nebylo nic příjemného. Chtěli jsme udělat všechno pro to, aby se to neopakovalo, byl to pro nás i motivační prvek. To se nám povedlo a v autobuse samozřejmě panovala obrovská radost," dodal osmadvacetiletý basketbalista.
V tu chvíli ještě nevěděl, že se soupeřem Beksy v semifinále stane mistrovský Nymburk; rozhodlo o tom až sobotní vítězství Prostějova nad slovenskými Levicemi.
Kde jste v sobě našli sílu ten zdánlivě ztracený zápas v Děčíně otočit?
Řekl bych, že v dřívějších letech by si to tak zkušený rozehrávač jako El Sanders už nenechal vzít, podobné koncovky zvládal. Nás nakoplo, když do té doby suverénní Jakub Houška nedal za sebou dvě šestky. Tam jsme si začali věřit, že by to mohlo jít.
Nepropadali jste skepsi, když jste minutu a půl před koncem prohrávali o osm bodů?
Je pravda, že určitá nejistota byla za takového stavu při vyrovnanosti obou týmů trochu vidět. Ale byl to pátý zápas - to člověk zažije málokdy, třeba jednou za sezonu. Museli jsme to dotáhnout s maximálním úsilím, i kdyby se mělo prohrát.
Byla to ve vaší kariéře dosud nejvyrovnanější série v play-off?
Zažil jsem dvě hodně vyrovnané - loni s Kolínem a letos. Momentálně to vnímám tak, že tahle byla nejvyrovnanější.
Jste po utkáních s Děčínem hodně unavení?
Často se říká, že když mužstvo vyhraje, regenerujete daleko líp a všechno bolí daleko míň. Každý má nějaké zranění, v Děčíně hrálo pár lidí s teplotou. Ale na to nejde koukat. Pokud jde o psychiku, byli jsme po tom vítězství okamžitě nahecovaní na další kolo. Do té série půjdeme naplno, není na co čekat. V sobotu jsme sledovali zápas Prostějova s Levicemi a fandili Levicím - šance postoupit do finále přes Ostravu by přece jenom byla daleko větší než přes Nymburk. Ale zkusíme i tak vyhrát.
Nymburk je obrovský favorit, myslíte, že ho můžete potrápit stejně jako v prvním vzájemném utkání v nadstavbě?
Z pohledu Nymburka to je tak, že základní část a nadstavbu hraje, aby konečně přišlo play-off. Jejich zápasová koncentrace teď bude ještě vyšší. Utkání v play-off jsou však buď, a nebo. My na Nymburk půjdeme s tím, že proti němu dokážeme hrát vyrovnané zápasy, jako například ve finále poháru. Nemůžeme mít předem poraženeckou náladu.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že se vaše domácí semifinálové zápasy uskuteční v ČEZ Areně. Hala na Dukle přitom Bekse proti Děčínu očividně pomohla. Není to velké minus?
Hala na Dukle, kde celý týden trénujeme, byla pro nás jednoznačně domácím prostředím. Podobná atmosféra v aréně by vznikla asi jenom tehdy, kdyby tam dorazilo nějakých pět tisíc lidí. Navíc Nymburk tam hrál některé domácí zápasy v Eurocupu. Chápu ovšem, že je aréna pro sponzory mnohem zajímavější.
