Z prostějovského derby proti Petře Kvitové vyplynuly pro Šafářovou dvě špatné věci: porážka a zranění.
S pochroumaným břišním svalem pak v úterý působila na Armstrongově stadionu proti rozjeté a nabuzené Ukrajince malátně. „Ona hrála výborně, já se bohužel nedokázala dát dokupy,“ řekla. „Vždycky, když trefím míč, tak to bolí. Bohužel se musím odhlásit i z deblu a ve středu letím domů.“
Víte, jak je zranění vážné?
Ještě ne, musím na vyšetření. Tam se zjistí, co a jak. Měla jsem to sice při utkání zatejpované, ale tohle na břišní sval nepomáhá.
Věděla jste, jaké martyrium vás čeká už před utkáním?
Při rozehrávce jsem poznala, že nebudu stoprocentní při servisu. Ale říkala jsem si: „Uvidíme, jak se bude cítit soupeřka. Třeba jí zápas nesedne.“ Jenže ona hrála moc dobře, šla do toho. Já byla na kurtu pomalejší, bojovala jsem sama se sebou.
Mrzí vás to tím spíš, že se vám to přihodilo na US Open, kde jste 6. nasazená?
Samozřejmě. Zranit se těsně před grandslamem je asi to nejhorší, co se mohlo stát. Na druhou stranu finále v New Havenu bylo super. Co se dá dělat... Hlavně se teď musím uzdravit, abych mohla objet celý asijský okruh. Ještě mě čeká pět velkých turnajů a pořád chci bojovat o Turnaj mistryň.
Na poslední chvíli jste se přihlásila do New Havenu. Není to příliš velké riziko hrát týden před grandslamem?
To je právě to naše tenisové plánování. Je strašně těžké se rozhodnout. Mít málo odehraných zápasů není dobře. Když je jich moc a ještě k tomu dlouhých, může se stát to, co se přihodilo mě. Těžko říct, jestli účasti v New Havenu lituju. Finále je super výsledek, bodově vyneslo tolik jako tady čtvrté kolo. Kdo ví, co je lepší přístup? Nejlepší je se v tom nerýpat a rychle se uzdravit.
Třeba Serena Williamsová nebo Maria Šarapovová nikdy před grandslamy nehrají.
Ani já obvykle ne. Proto jsem se do New Havenu původně nehlásila. Ale onemocněla jsem v Torontu a hned prohrála. I přes tři odehrané zápasy v Cincinnati jsem měla pocit, že bych ještě nějaká utkání potřebovala. Když mi nabídli kartu, tak jsem ji přijala. Nakonec se můžu zranit třeba i při tréninku.
Přemýšlela jste, že byste ani nešla na kurt?
Ano, ale zase jsem nebyla zraněná tak, že bych nemohla běhat. Kdyby soupeřka nehrála tak dobře, mohla jsem to vybojovat. Ale ona byla připravená. Když nejste stoprocentní, je těžké vyhrávat.
V pořadí pro Masters v Singapuru, v němž jste zatím čtvrtá, byste se po US Open nemusela tolik propadnout, že?
No právě. Než to tady pokoušet a trápit se pak s natrženým svalem, je lepší se uzdravit a být stoprocentní na Asii.
