Třísetové vítězství Zlína na Kladně podpořil 10 body, třikrát trefil eso. „Jsem spokojený, přitom jsem nešel do úplného rizika. Snažil jsem podávat rozumně,“ říká slovenský ranař.
Jak vám pomohly dva roky v Německu volejbalově?
Psychicky jsem na tom lépe. Posunul jsem se v herních činnostech, jsem klidnější. Dívám se hlavně na naši hru, jestli jsme nad soupeřem, a zbytečně se nestresuji, pokud náhodou prohráváme. Když dodržujeme náš systém, dokážeme to překlopit na naši stranu.
Ve Zlíně máte táhnout útok. V Německu to bylo stejné?
Opírali se o mě hodně, hrál jsem na postu univerzála, a ne smečaře jako ve Zlíně. Druhý rok v Coburgu jsem útočil častěji než první sezonu v Bühlu.
Dělá se volejbal v Německu o hodně jinak než v Česku?
Přišel jsem do Bühlu z reprezentace, kde jsem byl zvyklý na velkou zátěž, ale tam bylo volejbalových tréninků ještě více. Trénovali jsme od osmi večer a kolikrát jsem končil půl hodiny před půlnocí. Člověk si zvykne, ale pak už nám z volejbalu trochu hrabalo. To nás na konci sezony poznamenalo.
Máte po návratu větší dosah nad sítí?
Nemyslím si, jsou to drobnosti. Takové věci se v Německu neřešily, dbalo se hodně na taktiku, techniku, abychom snížili počet zbytečných chyb. Když porovnám obě ligy, tak v Německu se kazilo méně. Když bylo třeba, servis se udržel.
Ve Zlíně jste s Hupkou a Porubským tři Slováci. Vyhovuje vám to?Rozumíme si. Ale jde o celkovou atmosféru v týmu. Když jsem začal trénovat ve Zlíně a ještě jsem se rozhodoval, co dál, tak jsem si říkal, že mě tady čeká výborný kolektiv, který znám. A to mě lákalo nazpátek. Samozřejmě jsem se chtěl dát zdravotně dohromady a dostat do volejbalové pohody.
Rameno vás už neomezuje?
Když jsem v létě nastoupil do reprezentace, byla to nesnesitelná bolest. Měl jsem fyziologický problém. Některé svaly jsem musel naposilovat a musím v tom pokračovat. Teď je to v pohodě, trénuji bez úlev.
Novou posilou je mladý nahrávač Porubský, který začínal jako vy v Nitře. Znáte se?
Je o pět let mladší. Vyrůstali jsme ve stejném klubu. Když jsem přecházel k mužům, tak hrál ještě za žáky. Potkávali jsme se v hale, občas jsme si popovídali. Velmi dobře se znají naši otci.
Sedli jste si herně?
Peter se mi hodně líbí. Je zdravě drzý, jiný typ než mladý Bartoš. V prvním zápase měl dobrý projev na hřišti. Důležité je, jak vyhovuje ostatním spoluhráčům.
Příští rok je Euro. Jaké si dáváte naděje, že si ho zahrajete?
Trenér to sleduje, Slováci jsou buď tady, nebo v zahraničí. Česká liga si udržuje svoji kvalitu, je lepší než slovenská, takže šanci mám.
