Že svůj tým podrobil přísným slovům za výkon v generálce, ale podpořil ho pro následující souboje v olympijské kvalifikaci, které vypuknou příští pondělí v turecké Ankaře. A navrhl, jak se musí česká basketbalová škola proměnit v letech příštích, aby měla naději na další úspěchy.
Největší část tiskové konference se věnovala nepovedenému duelu s Velkou Británií. "Zápas nám nevyšel. Řekl bych, že byl nejhorší za celé tři roky, co tohle družstvo znám," nebral si kouč vicemistryň světa servítky.
Přitom už první utkání s Británií českému celku zrovna nevyšlo, v úterý vydoloval výhru 67:56. Na špatný výkon však o 24 hodin později zareagoval ještě horším. "V prvním zápase jsme měli pocit, že to bylo po dvou dnech volna. Před druhým jsme trénovali a bylo to ještě horší," krčil Lubor Blažek rameny.
Za klíčové momenty utkání pak považuje už vstup do zápasu. "První minuta, tři ztráty v driblinku. Totální nepozornost," naladil se český trenér negativně. Dalším problémem byla podle Blažka celá hra defenzivy, když dopustila 42 bodů do poločasu a 81 celkově. A třetím pasivem se stal celkový počet ztrát. "Třiadvacet ztrát, to nikdy nevěští nic dobrého. Kdo má přes 15, obvykle prohrává," uvědomuje si zkušený kouč.
"Ani v nehorších snech bych si nevymyslel že můžeme takhle selhat. Nebudu se vymlouvat, zahráli jsme špatně, diváky jsme nepobavili. Nikomu jsme radost určitě neudělali, sobě už vůbec ne. Jakoukoli kritiku musím přijmout, protože nešlo vůbec nic," shrnul své hodnocení.
V tvrdosti je budoucnost - i pro Česko
Blažek ale zároveň upozorňuje, že celek z Velké Británie nyní zasluhuje mnohem víc uznání, než mu přiděluje historie basketbalu. "Podcenit se nedá, je to velmi dobrý tým. Nedávno porazili Jižní Koreu 118:83. Jsou to velmi dobré střelkyně a excelentní obránci. A my jsme se s tím nedovedli vyrovnat."
Slovo tvrdost pak bylo možná nejčastějším, které trenér Blažek používal Tuší, že podobné duely jako ten s Británií ho čekají i v Ankaře. "Anglie tu byla proto, že Argentina i Nový Zéland takový basketbal taky produkují. Takhle tvrdě hraje i Austrálie a je vidět, že s tím máme problémy. V české lize se to takhle nehraje a myslím si, že ani v Eurolize," poznamenává. "Asi bude potřeba dohnat v české škole onu tvrdost."
Oč jde? "V situacích jedna na jednu nejsme schopni se proti této obraně prosadit. Ztrácíme pak kohezi i ve hře pět na pět," vysvětluje Blažek. Ale nalezl alespoň dočasný recept: "Proto jsme museli přistoupit na sestavu se dvěma rozehrávači, ta se asi ukázala jako nejlepší," pochvaloval si paralelní nasazení Hany Horákové a Kateřiny Bartoňové.
"Týmu samozřejmě věřím"
Po drsném políčku, který přinesl tolik zklamání, přijde role pro Blažka - psychologa. "Není čas na brek. Kritika týmu musí být přiměřená, není dobré dostat družstvo do tlaku a nepohody. Ale není všem dnům konec, týmu samozřejmě věřím," tvrdí trenér českého celku.
Co považuje za povedené, byla sázka na silné protivníky. "Jsem rád, že jsme hráli těžké zápasy. To mohlo přinést pár porážek. Jenže když chceme vyhrávat, musíme tvrdě pracovat, proto jsem s přípravou spokojený. Myslím tedy, že příprava byla dobrá. Že se ten konec nepovedl, to mě moc mrzí," naštvala ho zpackaná tečka. "Ale beru to jen jako špatný konec přípravy, ne jako začátek kvalifikace."
Valná většina předchozích duelů totiž Češky zastihla ochotné pracovat. "Když jsme hráli s Tureckem, družstvo k tomu dobře přistoupilo, totéž s Austrálií, s Francií, Kanadou i s Chorvatskem," oceňuje kouč.
A nakonec je i rád, že týmu, který se už už viděl v Londýně, spadl hřebínek. "Možná bylo v týmu až moc pohody. Je třeba dostat ho na zlatý střed, který může přinést úspěch," vysvětluje.
"Začalo to u toho, že každý říkal: Vy postoupíte, kvalifikace není těžká. Nebýt tam, to by byl ohromný neúspěch. Ale tohle je náš obrovský nepřítel, musíme si každého vítězství vážit, stejně tak i případného postupu. A tenhle výsledek poslouží," naznačil Lubor Blažek, na čem bude v příštích dnech stavět při snaze motivovat tým.
