"Když mě někdo bouchne, je to bezpečnější," tvrdí. Třikrát s krytem nastoupil v zápasech venku, dnes od 17 hodin ho ukáže doma v Lovosicích proti Kopřivnici.
Na turnaji v Linci vás Slovinec praštil loktem. Co vám způsobil?
Trefil mě přímo do horní čelisti, podočnice tomu říkají. Zlomil mi to u nosu, pošramotil kolem, ale zasáhl i velký nerv, takže byl znecitlivěný amě vůbec nic nebolelo. Na operaci v Ústí jsem do nosu dostal dvě titanové destičky na zpevnění a navrácení posunutých kostí.
Kdo vymyslel masku?
Byl to všeobecný nápad. Trenéra, otce i můj. V nemocnici ji udělali.
Proč je černobílá?
To byla idea mé přítelkyně. Celá bílá nevypadala dobře. Máme i černobílé dresy, hodilo se to. Sprejem na auta jsme jako kutilové půlku masky nabarvili dočerna.
Jak se v ní hraje?
Zvykl jsem si rychle, naštěstí oči jsou udělané dostatečné velké, takže vidím bez problémů.
Říkají vám Zorro?
Někdo Zorro, někdo Široko. Takhle to padlo od spoluhráče Milana Berky, řekl mi to dokonce i jeden soupeř. Co to znamená, jsem se zatím nedopátral. (Tajemná postava s maskou z Rychlých šípů).
Kdy nadobro masku sundáte?
Obličej je spravený, ale ještě jsem si ji nechal kvůli bezpečí. Od svazu jsem dostal výjimku, platí do zápasu s Kopřivnicí. Uvidíme, zda mi ji dovolí i na televizní duel v Jičíně, tam to bývá vždy zvláštní.
Do Lovosic jste přišel v létě z Dukly. Co vás na sever táhlo?
Tým, který tady je. Zahrát si s Vláďou Šumou, to je sen každého. Ještě když hraje vedle mě. Taky se těším na diváckou kulisu, je to příjemná změna proti Dukle. I proto jsem ještě zůstal v Čechách. Lovosičtí mi dali solidní nabídku a myslím, že mě přijali velice rádi.
