Tomek zdůrazňuje, že nezná všechna data, která by potřeboval. Ale to, co popisuje v obecné rovině, bohužel pro slavného jezdce nevypadá vůbec dobře: "Skoro na sto procent bych řekl, že už nebude člověkem, jakým býval dříve."
Podle listu L’Equipe Schumachera začali probouzet z umělého spánku. Co si pod tím představit?
Na začátku, v bodě nula, je tu vstupní poškození. Asi nebylo tak velké, když byl podle záchranářů schopný komunikovat. Do kómatu nejspíš upadl kvůli krvácení, které utlačí mozek - a to začalo být špatné. Maximální otok je mezi prvním až pátým, sedmým dnem. To bojujete o život. A je třeba, aby byl mozek ve stand-by režimu, aby toho moc nepotřeboval.
Proto umělý spánek.
Když je člověk v hlubokém kómatu, má větší šanci tohle období přežít. Necháte jej v něm tak dlouho, dokud otok neustoupí. Mezitím se do něj "pumpují" léky, jako by byl na sále a v celkové anestezii.
Jak dlouho pak probouzení trvá?
Záleží na lécích. U některých se po vysazení člověk vzbudí za pár hodin, u jiných je jimi tělo nasycené tak, že to trvá klidně dva až tři dny. Každopádně na to dojde až tehdy, kdy máte jistotu, že je mozek v dobrém stavu.
Zmiňuje se, že čtyři týdny jsou delší doba než obvykle. Platí to?
U člověka, který měl v uvozovkách jen poranění mozku, je to spíš déle. Tak dlouhou dobu se to týká obvykle lidí, u nichž jsou vážně zasaženy i další orgány.
Nejzávažnější otázka je, v jakém stavu se Michael Schumacher probudí. Existují metody, jimiž by to šlo určit?
Buňky odumírají, odhaduje se to těžko. Ale podle prediktivních modelů - i když mi chybějí přesná vstupní data - je nejdůležitější věk. 45 let je ještě dobrých, od 60 výše se takoví lidé moc neprobouzejí.
Hraje roli to, že šlo o vrcholového sportovce ve skvělé kondici?
Kondice pomáhá hlavně při komplikacích, třeba při zánětech. Ale člověk bez kondice ve dvaceti letech bude mít mnohonásobně lepší šanci než padesátník v top formě.
Takže?
Šance, že se probudí a bude z něj normálně chodící člověk, je prakticky nulová. Jde o to, jak moc postižený bude. Může nastat apalický syndrom, kdy mu bije srdce, ale leží naprosto bez reakcí na okolí. Ariel Šaron takto vydržel osm let.
Jaká by byla dobrá varianta, lze-li to tak vlastně nazvat?
Podle modelů mi to vycházelo na pětiprocentní šanci, že bude po půl roce výsledný stav dobrý. To znamená, že bude schopný fungovat sám, zajít si na záchod a mluvit s vámi.
To, že by vedl život jako před nehodou, patří spíš mezi zázraky?
Neznám data, ale vypadá to spíš hůř, v umělém spánku byl dlouho. Řekl bych, že to skoro na sto procent nebude člověk, jakým byl předtím. Může se to stát. Ale zázraky se většinou nedějí.
