„V Česku se mi fakt líbí. Třeba to, jak je tu čisto, po ulicích se neválí moc odpadků,“ ocení podkošová opora kolínských Medvědů.
„A lidi se tu chovají mile. Když něco potřebuju, můžu je požádat o pomoc a vlastně nikdy jsem se tady nedostal do žádného sporu. Já bych tedy stejně moc nerozuměl, i když při hovoru spoluhráčů už něco i pochytím,“ pochlubí se pětadvacetiletý Američan, který načichl i jinou zvyklostí místních profesionálních sportovců - posezením na kafi.
„Kafe během dne, to jsem nikdy neprovozoval, ale teď chodíme po tréninku, nebo i před ním,“ usmívá se Skinner, jehož nejčastějšími společníky jsou asistent kouče Filip Rytina a dva ostravští rodáci - rozehrávači Adam Číž a Petr Šafarčík. S oběma spoluhráči vyráží i do Prahy, anebo spolu „paří“ videohry. „Celkově jsem za tu zkušenost tady vděčný,“ říká a nemyslí to jako frázi.
Skinner se navíc umí odvděčit i jinak než slovy. V lednu to bylo prostřednictvím supermanských výkonů na basketbalových palubovkách v Kooperativa NBL. Protože chyběl při utkání v Nymburce, zaznamenal osobně dokonalou bilanci pět vítězství bez jediné porážky, když čněl především průměrem v efektivitě, jejž měl ohromných 32!
Pomohly mu k němu průměry 18,6 bodu, 13,4 doskoku (z toho 3,8 v útoku), 4,2 asistence, 4,2 získaného faulu, 2,6 získaného míče a 1,4 bloku za více než 37 minut. Navíc minul jen pět z 26 trestných hodů a hned ve čtyřech utkáních zapsal double-double, tedy dvojcifernou hodnotu ve dvou různých statistikách.
U Skinnera jeho čísla zejména na doskoku, kde nyní vládne lize (průměr 10,6), docela udivují. Na pozici menšího pivota měří totiž jen 198 centimetrů. Jenže minulé léto na sobě hodně zamakal a výsledek se dostavil. Aktuálně vede ligu v užitečnosti o míle před druhým Charlesem Mitchellem z Olomoucka.
„V létě jsem se zaměřil na celkové zlepšení, abych byl schopný dávat víc bodů a měl i lepší fyzické předpoklady. To, že jsem nejlepší v lize na doskoku a v efektivitě, není pro mě po tom, co jsem pro to dělal, velké překvapení, ale určitě to je ohromný úspěch,“ zůstává nohama na zemi.
Ve třicetitisícovém Kolíně se za tři sezony stal už dobře známou figurou. „Spřátelil jsem se se spoustou lidí, na ulicích potkávám hodně fanoušků, „lajkují“ mě na Facebooku, někdy mi i napíšou a po zápasech se hodně fotím,“ vypočítává Skinner.
Dostal už někdy od příznivců ve městě i pozvání na kafe nebo pivo? „Už jsem takovou nabídku dostal. Beru to ale tak, že spíš já bych měl pozvat ty fanoušky, za podporu, jakou od nich máme celou sezonu, protože jsou super,“ obrací situaci Američan, který po jednom důležitém vítězství s kolegy otestoval i hlavní kolínskou diskotéku. „Chovali jsme se ale slušně,“ ubezpečí.
Utkání hvězd NBL: Lee Skinner z Mladých pušek a jeho tetování
Basketbalista, pocházející z jihozápadního předměstí Chicaga, si také pochvaluje klidnější tempo na místních silnicích, neboť například s Prahou zatím zřejmě neměl tu čest. „Jezdí se tu pomaleji než v Chicagu. Když se tam teď vracím na léto, tak ani neřídím a nechávám to na kamarádech. Frčí to tam moc rychle. Tady se cítím bezpečně, nebojím se, že bych měl nehodu, což je pro mě super.“
Super pro něj nejspíš je i blízkost hlavního města, kde si před koncem minulé sezony našel přítelkyni Annu. Z Buharska. A právě tam byl za svou novou láskou král NBL i minulé léto. A podle videa na Facebooku to vypadalo, že si to náramně užíval.
„Jo, bylo to skvělý. Vyrazil jsem tam, než jsem nastoupil přípravu v Kolíně. Nejdřív jsme zůstali ve Varně, což je nádherné místo s krásným pobřežím i mořem, a pak jsme se vydali na rodinný výlet do Sozopolu. Nikdy jsem ještě neviděl tak krásnou vodu jako tam, ani na plážích v Miami. Výborné bylo i jídlo, takže východní Evropu můžu jen doporučit,“ převtělí se do agenta virtuální cestovky.
Ale zpět na basketbalové palubovky - tam po nedávném domácím zápase s Nymburkem dostal Skinner i jeden nevšední úkol od kouče Pavla Beneše. Vlastně ho spíš dostala jeho partnerka. „S Nymburkem jsme sice prohráli, ale já zahrál dobře a trenér mi tak nařídil, že teď musím Annu brát na všechny domácí zápasy, protože pak vždycky hraju líp. A když hraju líp já, hraje podle kouče líp i celý tým. Takže Anna na naše utkání chodí a já jsem za to moc rád.“
