V polském středisku není jedinou výškařkou – v tamním sektoru ladí formu i Maďarka Dora Györffyová a chorvatská vicemistryně světa z loňského HMS Blanka Vlašičová. Na soustředění před halovou sezonou nastoupilo v závěru minulého týdne i 180 polských atletů. „Kompletní reprezentace ve všech kategoriích,“ říká Pogány.
Po podzimní přípravě na Kanárských ostrovech se Barbora Laláková začíná věnovat tréninku techniky. „Vypadá famózně,“ netají optimismus Michal Pogány. „Fyzicky i silově jsem na tom určitě lépe než loni,“ přiznává i jeho svěřenkyně.
Jediným negativem soustředění jsou drobné problémy na boční straně chodidla pravé neodrazové nohy. „Ale není to nic vážného,“ zdůrazňují oba členové úspěšného výškařského tandemu.
První dny soustředění byly pro Barboru Lalákovou jednotvárné – vůbec neopustila rozlehlý komplex. „Všechno je tady tak perfektně propojené, že ani nevím, jaké je venku počasí. Aspoň nemůžu nastydnout,“ pochvaluje si česká atletka.
„Je tady nejlepší středisko na evropském kontinentu,“ je přesvědčen slovenský trenér. Poláci nedávno zrekonstruovali místní hotel, který na každém ze 138 jednolůžkových pokojů nabízí zdarma připojení k internetu. Sportovci mají k dispozici dvousetmetrovou dráhu, šest posiloven s přímým vstupem na atletický ovál, tři specializované vzpěračské posilovny i kompletně novou regenerační jednotku, ve které nechybí ledová kryokomora a solná jeskyně. „Šestadvacet zaměstnanců komplexu je k dispozici sportovcům prakticky nonstop,“ dodává Pogány.
Plány startů v halové sezoně má Barbora Laláková jasné – úvod obstará Moravská výškařská tour (20. ledna v Hustopečích, 23. ledna v Ostravě a 25. ledna v Třinci). „Počet startů bude záležet na zdravotním stavu, formě a na tom, kdy splní limit,“ připomíná Pogány.
Limit pro start na halovém mistrovství Evropy v Birminghamu – 192 cm - by pro Barboru Lalákovou coby držitelku českého halového rekordu 199 cm neměl být problém. „Snad nebude,“ říká pětadvacetiletá atletka.
Láká ji i hranice 200 cm. „Samozřejmě ji chci překonat, ale nerada o tom mluvím. Aby to nevyznělo příliš namistrovaně,“ zdržuje se velkých prohlášení Laláková. „Dva metry, to už neskáče jenom tak někdo. I když momentálně se ženská výškařská špička pohybuje opravdu vysoko.“
Žádnou extra motivační prémii pro překonání magické hranice nepotřebuje. Stačí ji vzpomínky na mládí. „Když jsem kdysi měla před sebou laťku ve výšce 160 cm, říkala jsem si: To přece nikdy nemůžu skočit! A teď se chci pokoušet o dva metry. Kdyby to vyšlo, byla by to odměna za všechno, co jsem pro atletiku udělala.“
Pro letošní rok si česká výškařka dala ještě jeden cíl – zlomit prokletí kvalifikace. Loni v ní zůstala „viset“ na halovém mistrovství světa v Moskvě i na evropském šampionátu v Göteborgu. „Hlavně v hale jsem si to prokaučovala sama,“ přiznává Barbora Laláková.
Kvalifikační komplex však prý nemá. „Snad ne,“ říká s úsměvem. „Ale je pravda, že mi asi chybí větší sebevědomí. Mám ty výšky skočené, znám ostatní výškařky, a když pak přijdu na kvalifikaci, všechno je pryč. Hlava mi to nebere. Snad to letos zlomím. Prostě si dám pár facek a půjdu do toho,“ směje se česká výškařská jednička.
