Co Liga mistrů zatím ukázala ostravskému mužstvu?
Odehráli jsme tři vyrovnaná utkání. Přesvědčili jsme se, že můžeme hrát s každým týmem, i když nevím, jak na tom je Cuneo. S ním jsme se ještě nestřetli, ale momentálně vede italskou ligu, takže žádní nazdárci to nebudou.
A můžete vůbec takového soupeře porazit?
Pokud budeme všichni hrát na hranici svých možností, tak ano. V Lize mistrů jste toho zažil už hodně.
Co pro vás ještě zápasy této soutěže znamenají?
Samozřejmě prestiž. Zatím nejdále jsem to dotáhl s Poitiers do čtvrtfinále. Nečekám ale, že to s Ostravou první rok, co jsme mezi elitou, dopadne podobně. Rád bych se však dostal do dalších bojů. A tomu bude odpovídat i důležitost utkání s Novim Sadem.
Čím bude srbský soupeř nebezpečný?
Mladickou dravostí. To už proti nám předvedl Liberec v lize, kdy po dvou prohraných sadách postavil mladíky a ti riskovali. To je jejich styl hry. Určitě i Srbové budou riskovat servis a budou výborně bránit na síti. Všichni mají přes dva metry.
Bude to souboj ostravského útoku s obranou Nového Sadu?
To bude záležet na servisu ostatně jako většina zápasů. Když si dobře nepřihrajeme, těžko se budeme prosazovat proti jejich precizní obraně.
Hrál jste Ligu mistrů se čtyřmi kluby. Jaká je její prestiž v jednotlivých zemích?
V Rakousku má opravdu velkou váhu, možná větší než samotná domácí soutěž. Kdežto ve Francii, ale pokud vím tak také v Itálii, přikládají větší vážnost vlastním ligovým zápasům. Liga mistrů pro tamější kluby až tolik neznamená.
Proč?
Mají tam místní sponzory, a pro ty je důležité, aby se co nejlépe umístili v domácí soutěži. Ale i Liga mistrů, a obzvlášť tady v Česku, kdy jsou všechny naše domácí zápasy v televizi, má pro sponzory velký význam.
V Ostravě na Ligu mistrů kladete velký význam.
To je dáno asi tím, že titul, na který klub čekal už dlouho, jsme vyhráli v minulé sezoně. Teď od nás všichni očekávají, že domácí prvenství obhájíme. Liga mistrů, to je zase krok dále.
Kvůli mistrovství světa měly ostatní volejbalové soutěže velkou přestávku. Nevyvedla vás pauza z rytmu?
Byla opravdu dlouhá, ale už zase šlapeme. Máme za sebou tři vyhrané extraligové zápasy. A v té přestávce bylo hlavně vidět, jak nám chybí David Konečný. Ukázalo se, že je to jeden z klíčových hráčů a my nejsme ještě takový mančaft, abychom měli na každém postu adekvátní náhradu. To se projevilo zvlášť v jeho případě, v reprezentaci není náhodou.
V extraligové přestávce jste odehráli několik přípravných utkání a vypadli z Českého poháru. Byly ty zápasy užitečné?
Mně osobně ukázaly, že Američané (smečaři Ching a Burrow), když se jim nechce hrát, tak jsou průměrní. Ale když o něco jde, tak dokážou využít to svoje americké sebevědomí a vyhrávat zápasy, i když nejsou nijak vysocí. Jsou to skvělí hráči.
Týmu chybí zraněný blokař Zdeněk Ledvoň. Jak se s tím vyrovnáváte?
To je obrovská škoda, zvláště teď, když budeme hrát deset zápasů měsíčně. My s Jirkou Cerhou nemáme moc šancí odpočinout si ani třeba v nějakých lehčích ligových zápasech. A je to nepříjemné i pro trenéra, protože musí tréninky připravovat tak, aby nás dva neunavil.
Co s tím?
Musíme víc regenerovat, chodit na masáže, aby se nedejbože někdo z nás nezranil.
Ostravský kapitán Přemysl Kubala na bloku. |