Kdo hrál do pozdního večera zápas, případně měl dva tréninky, nemusí další den na nákup. A naopak. Ten s aktuálně volnějším programem obstará, co je pro domácnost potřeba.
Velmi zjednodušeně asi v těchto kolejích jede manželství Kristýny a Ondřeje Boulových, opor svých volejbalových týmů z Brna. Oba právě nyní hájí klubové barvy v play off českých nejvyšších soutěží, což je zajímavá rarita.
Pro vrcholové sportovce velmi často platí, že v čase play off má kromě vlastního výkonu všechno ostatní čas. Starají se ostatní. Sportovec má svůj klid.
Ale co když tenhle režim potřebují oba?
„Vím, že Ondra potřebuje před zápasem víc odpočinku než já. Lehnout si na hodinku. Když to jen trochu jde, vezmu malého a jdeme na písek, aby měl svůj klid,“ říká Kristýna Boulová.
Její muž Ondřej je za tuhle službu manželce vděčný. „Kristýně stačí natáhnout se na dvacet minut a už kouká. Raději jde na kafe, než by ležela dál,“ líčí pohled z druhé strany.
Za roky společného soužití, kombinovaného s volejbalem, jsou sehraní do detailu. „Vždycky si oba uvědomíme, co a jak. Vidím, že má Ondra dva tréninky, aha, tak jdu do obchodu já. A když měl volnější den on? Šup a pomoc je na něm,“ říká Kristýna.
Poznali se, jak jinak, na volejbalovém turnaji. „Jí bylo sedmnáct, takové dlouhé třeštidlo, běhalo a ječelo,“ směje se Ondřej Boula. Jeho žena přikývne, a dá se říct, že vcelku spokojeně; je ráda, že si manžel nevymýšlí, že říká pravdu.
Oba hráli větší část svých reprezentačních kariér v cizině, a tak se vídali – nahodile – třeba ve Francii. Až když v roce 2013 Kristýna, tehdy dívčím jménem Pastulová, pomáhala rozjet charitativní projekt Pinkáme pro, oslovila jistého Ondřeje Boulu. Začali spolu chodit, další rok se brali. Společně jako pár, nebo jak o sobě sami říkají, jako volejbalový balíček, šli poprvé mezi lety 2016 a 2017 do Švýcarska.
„Ondřej byl hrajícím trenérem, do toho měl svoji práci. Já chodila třikrát týdně na trénink, jednou týdně na zápas a k tomu jsem kojila,“ vzpomíná Kristýna Boulová.
V Brně jsou spolu poprvé jako profesionální sportovci. Kristýně je 32 let, Ondřejovi čtyřicet a synovi Štěpánovi tři.
„Každý nám už říká, jak podepíše našeho malého. Proporce má, je velký a fakt šikovný,“ říká ona. Na volejbale je Štěpán jako doma, po zápasech se těší tátovi na ruku, až budou společně obíhat kolem hřiště. „A já se na volejbal taky ráda podívám,“ chválí si někdejší mistryně republiky s Olympem, s jejíž pomocí mají ženy KP Brno letos na mušce z extraligy nejméně bronz.
Hraje se o tituly Papírově vyšší ambice má KP Brno, jehož čtvrtfinále proti Liberci může za stavu 2:0 na zápasy skončit brněnským postupem už dnes. Naopak muži prohrávají s favorizovaným Karlovarskem 0:1 a hrají dnes od 18 hodin doma (v Kounicově ulici) o vyrovnání série.
Jenže ať má jejich Štěpán volejbal rád či nerad, v play off musela přijít změna. Syn putoval k babičce. „Jestli to chceme přežít, musíme ho dát takhle na prázdniny. Teď nějakou dobu potřebujeme klid jen na sport. Nabírat energii na další porady, videa a tréninky,“ řekne Kristýna Boulová a nasadí u toho coby zodpovědná matka takřka omluvný výraz v obličeji.
Poprvé v sezoně má mezi nimi prioritu sport. „Naše play off může trvat týden, tak se snažíme ostatní záležitosti dát na stranu,“ přikývne on.
A jsme u speciálního režimu, který dokáže překopat kompletně chod domácnosti, pokud se týká jednoho jejího člena. Natož pak obou.
Pro Duklu nákup dva v jednomLetního návratu blokařské rodiny Holubcových do Česka využila Dukla Liberec. Kapitán národního týmu Aleš Holubec se stal posilou mužského týmu a nově vzniklé extraligové družstvo žen vyztužila jeho manželka Laura. více |
Vaří si často každý sám pro sebe. Což není způsobeno odlišným programem, ale stravovacími zvyklostmi. „S váhou bojuji,“ přiznává Boula na rovinu. „Nemůžu si dovolit tahat nad síť nějaká nesmyslná kila. Jídelníček jsem si nechal zpracovat,“ vyloží.
Žena, která tolik figuru řešit nemusí, ho občas navádí: „Jako čertík pokušitel: Dej si dneska svíčkovou! Ale vím, že nepochodím. On má neskutečnou vůli. Já ji mám taky, ale ne v jídle,“ rozesměje se.
Svému choti oznámila: chceš-li jídlo jen pro sebe, uvaříš si ho . „A tak musí vstát dřív, aby měl i snídani včas. Toho já nejsem schopná. To až pak rýži mu odvážím před obědem, aby věděl, kolik čeho sní.“
Po zápase KP Brno se shání po malém pivu. Na žízeň si ho dopřeje. „Ondřej by taky mohl, nedržím ho doma. Ale není ten typ,“ mrkne okem Kristýna.
Takhle to vypadá v jízdním řádu manželů Boulových v posledních dnech: v sobotu hrálo KP Brno první čtvrtfinále s Libercem. V neděli odjezd mužů Brna do Karlových Varů, kde svoji sérii rozehráli v pondělí. V úterý další zápas KP.
Ondřej Boula se na koncovku přijde podívat. „Měli jsme trénink, dřív to nešlo,“ hlásí. Jinak by dorazil včas.
Volejbalový klan Manželé Kristýna a Ondřej Boulovi s tříletým synkem Štěpánem, který roste po rodičích tak, že z něho v budoucnu také může být zdatný volejbalista.
Což je další paradox. Boulovi nepatří mezi ty profíky, kteří by doma potřebovali „vypnout“ a relaxovat bez jediné zmínky o svém sportu. „Dáme si zákaz debat o volejbalu, který dřív nebo později jeden z nás poruší. Jedna nebo druhá strana přinese téma, občas i nějaké kontroverznější, co se kde stalo, a bavíme se,“ říká Ondřej Boula.
„Fandíme si, poradíme si navzájem, pomůžeme. Nehecujeme se,“ doplňuje jeho žena.
Možná jediný hec přišel už před play off, když si na tiskové konferenci Volejbalu Brno prohlížel Ondřej Boula nabitý kalendář. Když se zápasy budou krýt, celá rodina přijde na ten můj, zahlásil s úsměvem.
„Klidně, to přežiju,“ reaguje manželka. „Diváky tolik neprožívám, ať jdou všichni klidně na jeho zápas.“
Před sezonou to byl její manžel, kdo „dvojpřestup“ zahájil. Domluvil si příchod do Brna, jehož manažer Martin Gerža se pak aktivně chopil zbytku a pomohl pod Špilberk i křehčí polovině rodinného tandemu. A jak to bude dál? „Nějakou diskusi za sebou máme, ale dohodnuti napevno nejsme,“ říká. „Uvidíme, jak to bude,“ říká ze své pozice ona.
