Rošáda se zrodila ráno před startem nedělního programu. Na 5000 metrů měla původně vyběhnout Moira Stewartová, kterou však unavila sobotní porce tří kilometrů. Její roli tak zastoupila Mäki, zatímco na míli vyrazila čtvrtá žena sobotní osmistovky Diana Mezuliáníková.
„Kalkulovaly jsme, že pořadí bude těsné a že bychom se mohly prohodit,“ přiblížila Mäki. „Shodly jsme se na tom já i Diana a myslím, že se to vyplatilo. Jsem ráda, že jsme to udělaly.“
Ohlasy z Klužeod zpravodaje |
Odvážný tah skutečně splnil účel – Mezuliáníková na 1500 metrech obsadila bronzový stupínek, Mäki pak dokonce druhou příčku. Díky tomu se české družstvo udrželo na postupové pozici do superligy.
„Viděla jsem průběžné výsledky. Bude to těsné, tak doufám, že do toho všichni dali maximum,“ pravila Mäki.
Sama jej odevzdala, vždyť pět kilometrů naposledy absolvovala v srpnu 2019 a šlo o její teprve šestý závodní start po lednovém porodu.
„První tři kilometry byly docela lehké, po nich se pak na pětce obvykle zrychluje, ale i to jsem zvládla,“ líčila dojmy.
Od startu se usadila ve vedoucí skupince, a přestože jednou na chviličku klesla na čtvrtou příčku, okamžitě se zase vydrápala zpět na druhé místo.
Do posledního kola vbíhala se Švédkou Mengsteabovou přilepenou na zádech, do žádného spurtu se však nechtěla pouštět, raději nastoupila hned po tónech zvonku vedle trati.
Kristiina Mäki se seznamuje s dráhou stadionu v Kluži před první ligou mistrovství Evropy družstev.
„Švédku jsem neuměla odhadnout, naštěstí jsem na poslední čtyřstovku měla dost sil,“ těšilo českou reprezentantku. „Celkově jsem si věřila, že když to od začátku nebude úplně rychlé, tak že zvládnu holky předbíhat.“
V pátek po oficiálním tréninku v Kluži si pochvalovala, jak se s každým závodem cítí lépe a navrací tělo do původní formy před mateřstvím. Po pěti kilometrech se jí ale těžko hodnotilo, jestli udělala další krůček vpřed.
Skokově se zlepšuji, hlásí Mäki půl roku po porodu. Tokio má na dosah |
„Protože pětka, bolí vždycky, je jedno, jestli ji běžím o dvacet vteřin rychleji, nebo pomaleji,“ pousmála se. „Tahle byla docela snesitelná, jen jsem trochu šlapala na Rumunku, tak doufám, že mě nezbije. I v konci jsem měla síly.“
Jak by ne, vždyť sama se považuje spíše za vytrvalostní typ. Proto se v budoucnu plánuje na závod na 5000 metrů zaměřovat.
„Osobák z něj mám o dvacet vteřin rychlejší (15:31.15 z června 2016) a teď jej běhám jen tak okrajově, zaměřovala jsem se na něj před pěti roky. Myslím, že by nebylo těžké na něj trénovat, ale příprava je trochu jinačí. Každopádně chci běhat patnáctistovku do té doby, dokud mi nohy stačí.“
V Kluži ukázala, že délka disciplíny jí potíže nečiní.
