Byla to ojedinělá podívaná. Na pódiu se totiž sešla skupinka lidí, kteří by se při jiné příležitosti setkali jen těžko. Fotbalisté si potřásli rukou s hlavními tvářemi Ypsilonky: Martinem Dejdarem, Pavlem Novým, Janem Jiráněm nebo Jiřím Lábusem.
Právě ten bavil publikum nejvíc. Přesto, nebo možná právě proto, že ke sportu nemá příliš blízký vztah.
"Jednou jsme Jirku vytáhli, aby si s námi šel zahrát fotbal. Absolvoval sportovní gymnázium, tak jsem si myslel, že nějaký zápas aspoň viděl v televizi," vzpomínal Jiráň, sám zdatný fotbalista. "Ve druhém poločase mi bylo divné, že se jako útočník plete v obraně. Pak vyšlo najevo, že si nevšiml, že se měnily strany,! smál se.
"Mám z míče trochu strach. Na devítiletce jsme místo rozcvičky hrávali vybíjenou medicinbalem," omlouval se s úsměvem Lábus. Knížku si ale přečetl s radostí. "Na jeden zátah. To totiž není jen kniha o fotbale, ale hlavně o lidech a o zajímavých životních osudech. Z každého by se dal natočit celovečerní film," mluvil na chvíli vážně.
"Tos řekl krásně," přilétla hned pochvala. "Jo? To mi psal Dejdar," přeladil Lábus zpátky na humornou notu. A pak spolu s ostatními pokřtil knihu, která potěší nejen fotbalové fandy.
