Jakými stavy jste si v zápase prošla?
Od začátku až do konce jsem vůbec nebyla nervózní. Spíš jsem se cítila unavená, protože ona jak je na tom fyzicky líp, tak mě v dlouhých výměnách tlačila. Pak ke konci jsem už ani nevěděla, kolik to je, říkala jsem si jenom: „Dobře, tady máš balon, podívej se, kam podává, někam zreturnuj, hraj do volného místa a zkus dát winner.
V divoké koncovce třetího setu jste odvrátila mečbol, poté sama čtyři nevyužila, jeden i vinou špatného zásahu rozhodčího.
Průběh byl strašně nahoru a dolů. Tahaly jsme se, byl to podle mě jeden z nejlepších zápasů na okruhu za letošní rok.
ZPRAVODAJSTVÍKrejčíková je ve finále Roland Garros! Odvrátila mečbol i křivdu rozhodčího |
Jak se vám dařilo zůstat klidná?
Když dřív hrál Ivan Lendl, tak byl také celý kamenný a jak se mu dařilo. Uvnitř jsem klidná, nejsem vůbec nervózní, vydávám ze sebe opravdu to, co se uvnitř mě děje. Jsem ráda, že to tak mám, ostatním holkám to musí vadit.
Pořádné trable mají také s vaší chytrou a takticky skvěle propracovanou hrou. Semifinále jste zvládla úplně jako veteránka.
Ještě se jako veteránka necítím. Přijde mi, že teprve začínám, v deblu jsem dříve měla úspěchy, ale v singlu jsem teprve osm měsíců ve stovce. Je neskutečné, jak teď hraji, jak se mi daří. Vůbec se to nedá popsat.
V lóži vám fandili i Jan Kodeš a Martina Navrátilová. Co tomu říkáte?
K oběma vzhlížím, mám je moc ráda. Vždycky jsem je obdivovala za to, co udělali pro tenis a jak inspirovali nás všechny ostatní. Je velká čest, když vám od nich přijde zpráva. Jsou k vám velmi milí, příjemní, chtějí vám dodat sebevědomí, energii. Je to krásné a strašně si toho vážím.
Další legendě a své bývalé trenérce Janě Novotné jste posílala polibek do nebe. Jak pro vás bylo těžké, aby vám její motiv naopak neškodil?
Na Janu moc myslím. Všechno, co mi chtěla předat a já tehdy moc nechápala, tak už chápu. Určitě se dívá a podporuje mě. Jsem velmi ráda, že jsem ji potkala a mohla jsem se od ní učit.
Navíc jste stále v kontaktu s její rodinou.
I když už tu sama Jana není, tak jsou tu pořád její rodiče a její kamarádi, kteří mi píšou. Je tu Martina Navrátilová, která byla k Janě strašně blízko, je tu pan Kodeš, který jí pomáhal. Jsem moc ráda, že jsou tu další lidé, kteří mi ji alespoň trochu nahradí a řeknou mi, co by si myslela. Jsou rádi, že Jana měla správné oko a že mě poslala tam, kam mě poslala.
Co vám po zápase říkal váš současný kouč Aleš Kartus?
Že jsem borec, nebo něco takového. Byly tam slzy z obou stran, zápas byl totiž dlouhý a plný emocí. Pobrečeli jsme si oba.
Na kurtu jste strávila více než tři hodiny, jak jste na tom se silami?
Nevím, uvidíme, jak se budu cítit v pátek. Teď jsem ještě plná adrenalinu, takže se cítím dobře. V pátek mě čeká debl, doufám, že si dobře zahraji. Hlavně budu něco dělat, sedí mi, že nemám dny volna. Doufám, že se dobře připravím a na finále budu ready.
Čeká vás Ruska Pavljučenkovová, jaký to bude zápas?
Je skvělá hráčka, velmi zkušená. Je ve finále, takže tady musí hrát dobře. Její semifinále jsem neviděla, protože jsem se připravovala na svůj zápas. Myslím, že to bude zábava.
Jak se budete na první grandslamové finále ve dvouhře připravovat?
Pro mě už je všechno splněno. Je fajn, že se mi takhle daří, že se to tak hezky sešlo. Teď už si domů určitě odvezu nějakou památku a jestli to bude pohár, nebo talíř, tak v tento moment už je to jedno. Finále si půjdu užít, ale pořád budu makat a snažit se hrát svůj nejlepší tenis. A doufám, že by to mohlo vyjít i na ten pohár, bylo by to pěkné.
