Rodačka z Prahy získala první světový titul v roce 1949, po jeho obhajobě o rok později požádala v Londýně o politický azyl a následně emigrovala do USA.
Tam v dalších letech působila jako profesionálka v lední revue pod uměleckým jménem Aja Zanova. Se svým americkým manželem českého původu Pavlem Steindlerem podnikala v gastronomii a restauračních službách. Mimo jiné se podílela i na vzniku Trumpova kluziště v New Yorku.
Ája (Alena Vrzáňová)Narodila se 16. května 1931 v Praze. S krasobruslením začínala pod trenérem Karlem Glogarem, v sedmi letech vyhrála první závody. Po válce trénovala u Arnolda Gerschwillera. Na velké scéně debutovala na mistrovství Evropy v roce 1947 ve švýcarském Davosu pátým místem. Stejnou příčku obsadila o rok později na olympijských hrách ve Svatém Mořici. |
Její jméno bylo pro komunistický režim tabu. Státní bezpečnost odvezla z jejího pražského bytu desítky trofejí, plaketa mistryně světa 1949 se nenávratně ztratila. České velvyslanectví v Londýně jí dokonce otevřeně vyhrožovalo pomstou na rodičích. Maminka proto raději odjela do zámoří, tatínek ale zůstal doma. S dcerou se setkal až za 13 let, kdy mu byla umožněna návštěva USA. V roce 1978 zemřel, Ája Vrzáňová však na jeho pohřeb nesměla.
Do vlasti se začala pravidelně vracet až po roce 1989.
V roce 2004 obdržela od prezidenta Klause Medaili Za zásluhy II. stupně. V roce 2009 byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy.
V tomtéž roce byla vyhlášena také českou Sportovní legendou. „Je to pro mě velká čest. Jsem velice hrdá, je to největší cena, co jsem v životě dostala. Tady jsem se narodila. Vždyť když jsem přijela zpátky, tak mladí vůbec nevěděli, že Československo mělo krasobruslařskou mistryni světa,“ svěřovala se tehdy novinářům.
Podívejte se na vítěznou jízdu Áji Vrzáňové z pařížského MS v roce 1949, vystoupení legendární krasobruslařky začíná v čase 5:05:
