I za to, že jako první na světě vystřihl v mezinárodní soutěži čtverný skok, si vysloužil přezdívku Jumping Joe. Není to však jediný primát, kterým se Jozef Sabovčík může pochlubit.
„V podstatě jsem nejstarší krasobruslař na světě,“ směje se vitální muž s dlouhou blonďatou hřívou, který nedávno oslavil 55. narozeniny. „V této éře už moc krasobruslařů v mém věku neuvidíte. Poslední vedle mě byl Brian Boitano (bývalý olympijský vítěz), který je o pár týdnů starší,“ dodává perfektní slovenštinou chlapík žijící v americkém Salt Lake City, jenž na příští listopad plánuje velkolepou rozlučku s kariérou v Ostravě a rodné Bratislavě.
Ještě loni metal na bruslích trojité skoky. „Ale limituje mě koleno. A manželka mi kategoricky řekla, že už mi toho na ledě moc dělat nedovolí, tak musím poslouchat,“ povídá Sabovčík.
O to víc se může věnovat trénování, které je už po tři dekády jeho hlavní náplní. A mezi ty, kdo hltají pokyny bronzového medailisty z olympijského Sarajeva 1984 a dvojnásobného mistra Evropy, nyní patří i Eliška Březinová. „Moc dobře vím, jak závodil. Viděla jsem pár videí a musím říct, že na tu dobu to bylo něco ohromného,“ vypráví obdivně krasobruslařka z Brna.
Jejím hlavním koučem je otec Rudolf, který ji se Sabovčíkem propojil před zářijovou cestou na závody v USA a Kanadě. „Po závodě v Salt Lake City jsem u Jozefa ještě tři dny trénovala. Během toho týdne jsme si tak sedli, že jsme začali spolupracovat,“ líčí Březinová.
Zvolila tak podobnou cestu jako její starší bratr Michal, jenž kromě dalších trenérů dbal i na rady Karola Divína, dalšího olympijského medailisty z bývalého Československa.
Česká krasobruslařka Eliška Březinová na MS v Miláně
„Pan Divín i Jozef zažili to samé co my, tedy velké závody. Ví, jak to chodí, ví moc dobře, o co tam jde, jaký je tam stres. Proto se snaží člověka uklidnit, aby byl na závod připravený a nebyl vystresovaný,“ přibližuje Březinová. „Jozef je hodně podobný panu Rezkovi, který mě trénoval a loni zemřel. Jeho přístup mi hodně pomáhá.“
Někdy stačí říct to stejné jinak
Nejde přitom pouze o psychologii, ale i o konkrétní technické prvky. Březinová je se Sabovčíkem ve spojení prakticky denně. „Když tréninky probíhají v pohodě, tak akorát napíšu, co mi šlo a nešlo. Když to bylo hodně špatné, tak jsme si zavolali, abych si poslechla jiná slova a uklidnila se,“ sděluje 22letá závodnice brněnské Techniky. „V podstatě skáču všechny trojité skoky, ale někdy mi nějaký nejde a dva tři dny s tím bojuju. Občas je tam jenom menší chybička, ale já na ni nepřijdu. A taťka, který mě trénuje každý den, to občas nevidí jako někdo s odstupem.“
Obavy z kritiky v případě svého zaoceánského mentora nemá. „Snaží se mi to spíš v klidu vysvětlit, než aby na mě tlačil, že to musí být tak a tak. Aby to nešlo z nervozity, ale samo od sebe,“ popisuje Březinová. „Rozumíme si, aspoň si to myslím,“ říká Sabovčík. „Dovedl jsem jí některé technické věci říct takovým stylem, že mi rozuměla. Někdy člověk řekne to samé, ale trošičku jinak, a hned to ten druhý pochopí.“
Naposledy takto spolu vyladili nedostatek v krátkém programu. „Měla problém s jedním nájezdem. Tak jsem jí řekl, kam to má dát, a když jsem přijel sem, už to bylo v pořádku,“ těší Sabovčíka, který je právě na jedné z návštěv svých bývalých vlastí. „Vždycky jsem se považoval za Čechoslováka. Z republiky jsem odešel v 87. roce, kdy jsem se oficiálně vystěhoval. Neutekl jsem, to bych v životě neudělal, protože to mám v Česku i na Slovensku rád, mám tu rodinu a strašně rád se sem vracím.“
Nyní má v Brně, odkud pochází jeho matka, také nadějnou svěřenkyni. „Podle mě má předpoklady, aby byla fakt dobrá. Skokansky je na tom výborně. Teď jde o to podat ten výkon, když je třeba ho podat,“ hlásí Sabovčík.
Zítra Březinová zamíří na společné mistrovství středoevropských zemí do Budapešti, odkud vede cesta na velké šampionáty. „Snažím se napodobit loňskou sezonu a trošku stabilizovat skoky a programy. Jedu sama pro sebe a musím to předvést. Když to dopadne, tak musím být spokojená sama se sebou a nesmím přemýšlet nad tím, jestli chci být třeba mistr světa,“ oznamuje pětinásobná česká šampionka.
