Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Krásný i tvrdý život krasobruslařské kočovnice

10 2000
P r a h a - Lenku Kulovanou krasobruslení nebavilo, i když ve své kariéře dokázala být pátá v Evropě. Teprve nyní, když jezdí v lední revui Holiday on Ice, se cítí svobodně a z bruslení má radost.
Jak jste se vlastně dostala do revue Holiday on Ice?

Dík Áje Vrzáňové. Tahle naše bývalá mistryně světa žijící v Americe má spoustu vlivných známostí. No a na mých posledních závodech v Minneapolisu mě přivedla na tribunu VIP, kde seděli manažeři a bossové z profesionálního krasobruslařského světa. V rozhovorech s nimi jsem si uvědomila, že Holiday bude pro mne asi nejlepší volbou.

Vy jste vždy měla trochu strach z trojitých skoků. Musíte je skákat i v revue?

V show to po mně nikdo nechce. Skáču dva nebo tři trojité toeloopy, k tomu dvojité axely. A v tréninku si prostě dělám, co chci. Když chci jít na trénink, jdu, všechno je jenom na mně.

Jak vypadají vaše vystoupení?

Je to taková báje, jak umírá vládce moří Poseidon a jeho syn se seznamuje se světem. No a já mu předvádím, co je to ženskost a láska. A za mnou Martin Šimeček s Radkou Chrobákovou mu odhalují vášeň. Jsem vedená jako principálka, to je sólistka, a mám pět čísel. Pak ještě jezdím větrného ducha, to je principálů plný led a rozfoukáváme kolem našeho hrdiny všechno zlé. A pak tančím lunu. Hrdina je zrovna po boji s Kyklopem vyčerpán a přes noc, za svitu měsíce sbírá síly.

Jak dlouho tohle hrajete?

Druhým rokem, už máme za sebou kolem tří set padesáti představení. Máme pořád vyprodáno. Zatím jsme hráli v Evropě, teď v létě budeme v Uruguayi a vystoupíme i v Argentině a Chile.

Kolikrát denně vystupujete?

Ve všední dny jednou až dvakrát, v sobotu a neděli dvakrát až třikrát. Někdy odcházím po čtyřech.

KOČOVNICKÝ ŽIVOT

Jak zvládáte kočovnický život? Musíte bydlet v nějakých lepších hotelech?

Přes polovinu lidí z Holiday bydlí v luxusních karavanech, ostatní si domlouvají různé hotely nebo penziony, někdy i byty v soukromí, když jsme někde déle. Mohla bych bydlet pod mostem, když se mi zachce, nebo v Hiltonu, to nikdo nekontroluje. Nejvíc se ušetří samozřejmě na karavanech, ale každý není karavanový typ; zrovna se chcete vysprchovat, a dojde voda.

Jak se snáší mezinárodní společnost?

Já měla štěstí na naši divizi, ta je klidná a mírná. Jsou ještě dvě, v těch se občas třeba i perou a jsou tam časté hádky.

To jste se doslechla?

To jsem nejen slyšela. Mezi námi kolují takové vnitřní noviny, tam se o tom i píše. Naše divize je prý až nudná. Jsou tam většinou lidé spárovaní, a jinak z celého světa; je tam Australan, Kanaďané, Američané, Angličané, Holanďané, Češi, Rusové, Slováci, Poláci.

Vy jste tam také spárovaná?

Byla jsem, ale nebyl to bruslař. S námi jezdí i management, lidé ze zákulisí, co se starají o scénu, hudbu a další věci. Bruslařů je na padesát, celkem je nás sedmdesát.

Byla jste překvapená životem v revue?

Když jsem šla do Holidejky, tak mně všichni říkali, že je to bordel na kolečkách. Tam že každý s každým... no, prostě jako v Beverly Hills. Přišla jsem do naší divize a čekala jsem, co se bude dít. A nedělo se vůbec nic. Tak jsem si říkala, to je blbost, co mi to všichni namlouvali? Pak jsme se začali navštěvovat s ostatními divizemi a já jsem pochopila, o co jde. Když manžel začne chodit s někým jiným, tak je to v životě běžný konflikt, jenže v Holiday jsou lidé spolu čtyřiadvacet hodin denně, to je prostě velká rodina, tak se to hrotí a hrotí, až jsou z toho i rvačky.

Existuje i profesní rivalita?

Někdy ano, mezi západním a východním blokem. Možná že pramení i z nespravedlnosti, že se tam leckdo dívá jinak na člověka, který pochází třeba z Čech nebo z Ruska, než na Angličana, Francouze či Itala. V naší divizi si ale většinou všichni pomáhají a jsou na sebe hodní.

Co vás nejvíc poutá na kočovnickém životě?

Nikdy v životě by mě nenapadlo podívat se do Hamburku, teď jsem zjistila, že je to krásné město. Zrovna tak jako deset dalších. Jezdívala jsem po závodech, ale nikam jsem nemohla jít, to byla řehole. Teď si mohu dělat, co chci, a ještě mě za to platí. Tak třeba minulý rok jsem měla možnost být šest neděl v Paříži. Chodila jsem po muzeích, galeriích, nebo jsem se jen tak procházela po bulvárech. Poznala jsem pařížský styl života, bydlela jsem u kamarádky, mohla jsem si žít jako Pařížanka. Jak jinak a kdy jindy bych tohle prožila?

POKUTY STÁLE HROZÍ

V revue prý existuje celý systém pokut, dost přísný. Je to pravda?

Máme celou knížku o pokutách. Jsou třeba za pozdní příchod na trénink nebo na představení. Nebo za pozdní výjezd na led. Když se zpozdím o vteřinu dvě, už mám pokutu. Nebo když do skříně na kostýmy, která se převáží, dáme třeba botasky nebo mejkap. Jsou i pokuty, když přijde někdo se žvýkačkou v puse na led. Většinou se pokuty pohybují od čtyř pěti dolarů výše a stupňují se. Pak jsou pokuty za nadváhu nebo podváhu, máme vážení každých čtrnáct dní.

Jakou máte vy předepsanou váhu?

Devětapadesát kilo. Byla jsem poučena kolegy, že až přijdu do revue, zváží mě. Tak jsem se pořádně najedla a měla jsem 59. Teď jsem docela v pohodě, dokonce pod váhou. Už mě upozornili, že když ještě zhubnu, budu platit pokutu.

Vy sama jste už nějaké pokuty platila?

Dvě. Za to, že jsem zapomněla na část kostýmu, nedala jsem si gumičku do vlasů. Když jsou třeba tři představení za den, tak v únavě nad tím třetím už nepřemýšlíte. Už jsem třeba chtěla vyjet na led i v jiných šatech nebo jsem šla v županu. Ne na led, ale ze šatny. Někdo mě na to upozornil. Já kolikrát nevím, jestli je ráno nebo večer, jestli máme před představením, nebo je představení. Takže se stává, že někdo vyjede v jiném kostýmu, nebo si vezme jiný návlek na boty, nebo zapomene právě tu gumičku do vlasů s ozdobou. Jako já, dvakrát, pokaždé za čtyři dolary. Měli jsme takovou šoudirektorku, ta si všimla úplně všeho. A proto, že jsem principálka, jsem samozřejmě víc na očích.

Jsou někdy pokuty opravdu citelné?

Když zapomenete na své číslo, když změníte choreografii, nebo vypadnete z role, pak jde u principálů o dvacet nebo až třicet dolarů. Někdy se však přece jen pokuty neudělují, třeba při posledním představení na Silvestra. To se dělají různé fórky, mění se dokonce kostýmy. Nebo si účinkující zamalují černě zub a pak se usmívají na lidi s dírou v puse. Při posledním silvestru jsme na finále všichni vyjeli v těch velkých brýlích 2000, ale protože to byl asi dvacátý žert, ředitelka už nad tím mávla rukou. Napsala pokuty za takových tisíc dolarů, pak ale nevybrala ani jednu.

Kam přijdou všechny ty peníze za pokuty?

Většinou na nějakou party, silvestrovskou nebo na zahájení sezony. Vždy z toho něco máme, zaplatili jsme si to.

Kontroluje se nějak váš pohyb mimo představení?

Když máme volno, tak se můžeme vzdálit do šedesáti kilometrů od místa, kde vystupujeme. Když chceme odjet třeba domů, musíme mít povolení.

LHOSTEJNOST SE ZMĚNILA V LÁSKU

Ač je to s podivem, nikdy jste krasobruslení příliš nemilovala. Změnilo se něco na vašem chladném vztahu?

Hodně. Už je to víc než deset let, co mě rodiče donutili jít z domova z Ústí nad Labem do Prahy za krasobruslením. Nikdy mě to pořádně nebavilo. Teď nemyslím trénink, ten nebaví nikoho. Ale mě nebavilo nic, já jsem neměla ani radost z vítězství. Já nebyla skokanský typ, mám dlouhé nohy, s těma se skáče špatně, sebemenší chybička znamená pád nebo nepovedený skok. A jsem pomalá v rotaci. Až ke konci závodnického života, když už jsem bruslila proto, abych to všechno nezahodila a nešla dělat někam do kanceláře, naučila jsem se mít krasobruslení ráda.

A v revue vám tahle pozdní láska vydržela?

Když už nejezdím pro rozhodčí, ale pro lidi a sama pro sebe, a dokonce ráda chodím na tréninky, tak mohu říci s klidným svědomím, že krasobruslení miluji. Teď ano.

Některé z vašich posledních závodů jste jezdila s ortézou na bolavém koleně. To by asi v revue nešlo.

Koleno mě bolí už osmý rok, bez ortézy už jsem skákat nemohla. Ještě jako závodnice jsem však začala zkoušet různé fixační pásky. A postupně jsem přešla na pružné obinadlo. Jen když je koleno příliš unavené, jezdím aspoň tréninky s ortézou.

MILIONÁŘKOU NENÍ

Jak jste v revue placena?

Týdně. A když se končí sezona a je pauza, třeba tři měsíce nebo půl roku, tak gáži nedostáváme. To není žádná jistota, ani se dobře neví, co s Holiday bude. Měla sedm divizí, pak se to stáhlo na pět, teď jsou jen tři.

Krasobruslení se vám nyní konečně vyplatí?

Ano, ale není to tak, jak si mnozí myslí, že najednou jsem milionářka. Chci si koupit byt v Praze, takže nejdřív si vydělám na ten byt, seženu si práci a pak se vrátím. Jestli to bude za jeden rok nebo pět let, nevím.

Krasobruslařskou trenérkou se doma stát nehodláte?

Zanevřela jsem na to prostředí. Je to dost nevraživý, závistivý svět, s chutí ublížit.

Jste mladá žena, zrovna bez známosti, tedy osamělá, bez citového pouta. Jaký milostný život se dá vést v revue?

Je to tvrdé, není mi z toho dobře. Jsme každý týden či dvě tři neděle někde jinde a za tu dobu se jen tak neseznámím s někým, s kým bych zůstala. A že by přišel do revue někdo nový a s ním bych se blíže poznala, v takové štěstí nevěřím. A když jsem doma, trávím čas spíš u doktora nebo s přáteli, které tady mám. Je to hořké, nevím, jak z toho ven. Ale nehodlám prostě chodit po ulici a někoho shánět. Nejsem ten typ, který když chce mít děti, tak hurá na to. Až to přijde, tak to přijde.

***

LENKA KULOVANÁ, krasobruslařka, narodila se 25. října 1974 v Ústí nad Labem. Bruslí od čtyř let, do Prahy odešla na přání rodičů ve čtrnácti letech, do klubu VŠ Praha. Nejdříve trénovala u Vlasty Kopřivové, později u Františka Pechara. Mistrovství republiky vyhrála sedmkrát, poprvé v patnácti letech. Šestkrát se zúčastnila mistrovství Evropy, nejlepšího umístění dosáhla v Lausanne 1992, kde byla pátá. Na mistrovství světa startovala rovněž šestkrát, v Praze 1993 byla desátá. Proslula zejména šarmem svých volných jízd, ale též nejistotou při trojitých skocích, nejvíce jich zvládla pět při závodech v Paříži 1992. Po utržení chrupavky v levém koleně byla tímto zraněním handicapována. V revue Holiday on Ice je zaměstnána jako sólistka druhým rokem.
Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze