Na tradičních závodech pak skončil třetí výkonem 18,66 za druhým Remigiem Machurou mladším a vítězným Antonínem Žalským.
"Bída," říkal pak nejlepší český koulař posledních let. "Těšil jsem se na závody, i když jsem od sebe žádné zázraky nečekal. A je tady šílený kruh."
Pražský mítink byl jeho prvním závodem v sezoně. Její halovou část vynechal. A potom si v dubnu poranil záda. "Při tréninku mi v nich luplo. Ráno jsem se probudil a nemohl jsem chodit," líčil koulař, jenž na loňském mistrovství Evropy v hale i mistrovství světa pod širým nebem nezvládl kvalifikaci. Diagnoza zněla: vyhřezlá ploténka.
Stehlík se za každou cenu snažil vyhnout operaci. Chodil za fyzioterapeuty Pavlem Kolářem a Vladimírem Brejchou. Nakonec si do zad nechal napíchat injekce.
"Jsou to dva týdny, co jsem začal pohazovat. Předtím jsem měsíc nic nedělal. Nemám natrénováno. Bude se to lepšit," věří devětadvacetiletý Stehlík. "Před dvěma týdny jsem začínal na šestnácti metrech, teď už to bylo osmnáct."
Limit pro srpnový evropský šampionát v Göteborgu zatím nemá. Boj o něj ale rozhodně nevzdává. "Ještě zbývá měsíc. Uvidím, co u nás bude za závody. Určitě půjdu extraligu," říká koulař s osobním rekordem 20,96 metru.
Jeho soupeři Machura a Žalský jsou zatím lepší. První vyhrál například mistrovství republiky, druhý včerejší klání. Limit pro evropský šampionát má jen Machura.
"Házejí solidně. Ale myslel jsem, že se budeme přehazovat na jiných vzdálenostech," posteskne si Stehlík.
Během pauzy jej mohlo těšit aspoň to, že může trávit čas s malým synem Petrem. "To sice jo. Jenže za to si topinky nekoupím."
