Celý víkend se vám ve Valencii nedařilo a nedělní závod byl asi jen vyústěním, že?
Přesně. Sázel jsem na první kolo, které se mi povedlo a byl jsem za Fenatim (s ním bojoval o konečnou 10. příčku). Jenže víc pak nešlo jet, neměli jsme potřebnou rychlost a soupeři mi ujeli. Nemá cenu si nic nalhávat.
Problém byl ve vás?
Ano, ve mně. Trápilo mě i řazení, někdy tam nešla dát rychlost, ale s novým rámem se mi nedaří moc dobře zatáčet a naklánět motorku. Což byl další problém, protože tady ve Valencii je spousta pomalých zatáček, kde se musí pohybovat tělem. Snad příští rok to bude lepší.
Už je definitivní, že zůstanete ve stejném týmu?
Ještě ne, ale vše tomu nasvědčuje.
Teď vás čeká závodní pauza. Jak ji využijete?
Moc se na volno těším. Jak jsme se v závěru trápili, tak se ta sezona zdála být nekonečná. Nebavil jsem se a všechno mi přišlo zdlouhavé. Teď se musím na příští rok připravit ještě lépe.
Jak?
Trenéra mám už několik let, ale nyní zařadíme všehochuť: plavání, motokros, posilovna, běh. Navíc spolupracuji s psychology, i to pomáhá.
Třeba přijdou už i dlouho vyhlížené stupně vítězů.
Snad. Kluci, se kterými jsem dřív bojoval a nebo i bojuji, už na nich stáli. Já zatím nic. Asi za to víc tahají.
