"Hlavně jsem si to chtěl užít," řekl Radim Kořínek. Přál si dojet v první padesátce.
"Vyhrát tady by byl sice pěkný konec kariéry, ale to bych musel jezdit na sto procent. Měsíc jsem už však pořádně netrénoval. A pak, sjela se tady celá česká špička."
Svoje loučení neprožíval nijak dojemně. "Skončit jsem se nerozhodl ze dne na den. Byl jsem na to připravený a těšil jsem se, že naposledy budu závodit nedaleko Olomouce."
Dorazila tak za ním spousta známých. "Počínaje trenéry až po všechny kamarády a lidi, kteří mi moc pomohli," vypočítal.
Oderskou mlýnici si na závěr zvolil i proto, že ji spolupořádá Petr Konečný. "Právě s ním jsem prožil spoustu let v profesionální cyklistice," dodal Kořínek.
V cíli byl stejně jako ostatní závodníci celý od bláta. Bahýnko mu ale chybět nebude. "Když jsme projížděli kalužemi, tak jsem si říkal, že je dobře, že už končím, protože bláta jsem si opravdu užil už dost," usmál se. "Ale vážně. To, že den před závodem pršelo, bylo i dobře, protože lidé, kteří přijeli, si mohli vyzkoušet, jaké to je, když trať klouže."
Jak by svůj poslední závod popsal? "Start byl volnější. Dlouho byla pohromadě velká skupina, rozhodovalo se až v náročném stoupání, kde foukal vítr. Tam už každý jel na sebe, pole se roztrhlo. Pak už mi bylo jasné, že zbytek trati musím dojet podle svých pocitů, abych byl schopný večer fungovat."
Na závěr dne totiž čekala Kořínka oslava, kterou pro něj připravili pořadatelé.
Opravdu už nikdy nebude závodit? "Určitě se ještě svezu, ale už bez licence," řekl olomoucký cyklista, který se nyní hodlá věnovat práci manažera ve své cyklistické stáji Maxidek Cannondale. "O to je ten konec pro mě veselejší."