"Ale začali jsme trochu pozdě, ztratili jsme tři nebo čtyři měsíce. A druhý problém je, že s ním nemůžu být vždycky," říkal Bajc před kvalifikací na středním můstku, která byla odložena na sobotu.
Pošlete ho mávnutím z můstku?
Ne, ne. To je práce Ritchieho Schallerta, on je šéftrenér. Tady se může kvůli podmínkám stát všechno, ale Ritchie je schopný. I pro něho je dobré, když Kuba udělá dobrý výsledek.
Dlouho ho však neudělal. Jaké pro vás bylo sledovat Jakuba Jandu, když byl dole?
Tu první sezonu jsem se na Světový pohár nedíval. Chtěl jsem si udělat pauzu. Ale potom dostáváte za uši od ostatních trenérů, co se děje, že Kuba skáče špatně. Pak jsem se pomalu začal dívat. Pět, deset závodů a říkáte si: Proč je to takhle?
Takže jste ho, ač vedete turecké skokany, oslovil kvůli spolupráci?
Psal jsem mu esemesku, kdy přijede do Kranje, že zajdeme na kávu. On začal brečet, že bude končit, že už toho má dost, nejde mu to. Říkal jsem: Jak to? Nemůžeš takhle končit. Musíš bojovat. Nemůžeš končit jako poslední skokan na světě, to není tvoje úroveň.
Nakonec jste se dohodl s vedením úseku skoku i reprezentačním trenérem Schallertem.
V Kranji jsme si sedli. Ritchie, Leoš Škoda (šéf úseku skoku) a já. Nějak jsme se domluvili. Není to stoprocentní. U vás nikdy nebylo jasné, co a jak. Co jsem mluvil s Ritchiem, taky on už má pomalu všeho dost.
Voláte si kvůli Jandovi?
Ne. Diskutuji o něm s Davidem Jiroutkem (trenér reprezentačního B týmu). S Ritchiem ne. Říkal jsem Kubovi, ať s ním nekonzultuje techniku skoku. Musí být člen týmu, jede s nimi do tělocvičny, ale nediskutuje s nimi. Má na můstku kameru, může si skok natočit, podívat se sám. Je mu třicet, nemusí mít vedle sebe žádného trenéra.
Jen potřebuje často zvednout psychiku. Je na tom podle vás lépe než třeba před půl rokem?
Je, ale funguje trochu jinak než dřív. Je starší. Třeba předevčírem na tréninku, kdy jsem mu říkal: Měl jsi fakt špatné podmínky, neotravuj se tím. Ale on už měl hlavu dole, jako by začínal brečet. Tak jsem mu pověděl: Kopnu tě do zadku. Hlavu zvednout a jdeme dál.
Takže už nebere věci tak lehce?
Ne. Možná si myslel, že cesta zpátky bude rychlejší. Ale musí pomalu. Němci Schmittovi to trvá už pět let.
Bude Janda pokračovat dál?
Má motivaci. Podívejte na Japonce, v kolika letech ještě skáčou. Je dole, připadá si starší, je těžké každý den zase trénovat, posilovat. Ale je to jeho práce, je zaměstnaný v Dukle, dostává peníze. Co by jinak dělal? Školy nemá. Bude buď malovat, nebo dělat mechanika.
Budete v další sezoně spolupracovat? Měl byste na něj víc času před olympiádou ve Vancouveru?
Nevím. Kuba určitě chce, ale záleží, co řeknou v Turecku, kde mám smlouvu do roku 2011. Můžu ji zrušit, ale nevím, jestli mají v Česku tolik peněz. Platí mě tam dobře, tady bych měl drobné.
U Jandy opravdu hodně dělá psychika. Chválíte ho teď hodně?
Víc bude chtít chválu od lidí, kteří se tu pohybují ve skocích. Od těch, kteří mu nepřejí.
