Po 27 dnech opouštěl v pondělí Španělsko, tedy zemi, která zásadně změnila jeho sportovní vizitku. Leopold König se „zaškatulkoval“ mezi cyklisty, kteří mohou říci: Uspěl jsem na Grand Tour. A když o tom vyprávěl, měl plný nos.
Už si umíte představit, jaké je to dokončit třítýdenní Grand Tour. Tak jaké to je?
Byl by to určitě nádherný pocit... kdybych byl víc zdravý. Ale bohužel mi zdraví nevydrželo až do konce. Závodil jsem poslední týden bez pořádné regenerace, s plným nosem a bolavýma plícema. Fakt jsem už na konci trpěl. I když jak jsem koukal v balíku kolem sebe, moc těch zdravých tam nezbylo. I to je nová zkušenost. Že během těch tří týdnů taková nemoc přijde a vy ji musíte nějak přežít.
Viroza z Andaluzie se vrátila před výšlapem na Angliru?
Přesně tak. Po Andaluzii se mé zdraví lepšilo, ale pak mi to sedlo ještě níž na plíce a už jsem byl zase v tom.
Takže Angliru, které by bolelo samo o sobě, bolelo trojnásobně?
Nebolelo. Když tělo onemocní, ani tak moc nebolí, ale nepovolí vám jít na limit. Takže jedete nižší watty a tím pádem i míň dýcháte a pak vám přijde, že jedete docela dobře. S tím, jak jsem vyjel Angliru, jsem byl spokojený, neměl jsem tam v podstatě slabší chvilku, jel jsem si své tempo - to však nestačilo. Byl jsem po předchozích dvou dnech sebevědomý, najel jsem v nich pár vteřin na své největší konkurenty Pinota a Pozzoviva, jenže to tělo je v třítýdenním závodě tak nevyzpytatelné... I tak jsem byl ale překvapený, jak dobře ostatní Angliru zajeli.
Každopádně velký cíl, s nímž jste do Vuelty vstupoval, jste splnil. Zakončil jste ji v Top 10. Musíte být spokojený.
Já jsem strašně moc spokojený. Je to pro mě fantastické, první Grand Tour, vyhrál jsem etapu a jsem do desítky celkově. Nemohlo to dopadnout líp.
Nejlepší Češi v historii Grand Tours5. Roman Kreuziger - Tour 2013 |
Za vámi jsou Scarponi a Urán, kteří už stáli na pódiu Gira, i další velká jména. To hřeje, že?
Rozhodně. Těch známých jmen jezdců, kteří si v úvodních dvou týdnech "vystoupili" z pořadí, bylo opravdu hodně. Potěší, když vidíte, že na to nemají a vy se stále držíte.
Jste navíc v historii teprve druhým Čechem po Romanu Kreuzigerovi, který se na Grand Tour do první desítky celkového pořadí dostal.
Uvědomuju si to. A je dobře, že jsem devátý. Mám co vylepšovat a mám motivaci jít výš a výš.
Nejkrásnějším okamžikem se pro vás stal etapový triumf v Estoponě?
Samozřejmě. To se nedá popsat. Něco, o čem v koutku duše sníte, ale nepočítáte s tím. Pak to přijde a přijde to už v 8. etapě, relativně brzo.
A nejhorší moment?
Dva dny poté, když jsem se ráno probudil a věděl jsem, že nejsem v pohodě a že mě čeká těžký den s výšlapem do Sierry. Byl jsem potom při etapě tak mimo, že jsem se bál i sjezdů. Nebyl jsem si vůbec jistý, jakoby to nebylo mé tělo. Dříve než obvykle jsem brzdil, odpadl jsem z balíku, museli mě tam dotahovat. Bylo to těžké i pro mou hlavu, jedete na třítýdenním závodě jako lídr a v 10. etapě odpadáte z balíku a nevíte, co bude dál. Ale ve finále jsem byl šťastný, že jsem tenhle den přežil.
Celá Vuelta byla o 14 dnů delší než jakýkoliv etapový závod, který jste dosud objel. Čím vás toto "prodloužení" nejvíc překvapilo?
Ono je to potom už v podstatě stejné. První týden je jak na houpačce, ale pak si tělo navykne na denní zátěž a líp se s ní vyrovnává. Rozdíly mezi jednotlivými dny najednou nejsou tak razantní. Ale jeden špatný den samozřejmě přijde.
S tím jste už před startem počítal.
A stalo se to. V podstatě dvakrát. V Sieře a na Angliru.
Vyhrál 41letý Horner. Šokoval vás tím?
Ano i ne. Já ho znám ze závodu Kolem Utahu, kde byl loni do desítky, ale relativně bez problémů jsem ho tam porazil. Na Vueltě se sešlo strašně moc okolností v jeho prospěch, včetně toho, že byl po léčbě svého zranění odpočatý. Ale že vyhrál v 41 letech, je samozřejmě neuvěřitelné a to nechápe vůbec nikdo.
Ta otázka padla už během Vuelty, nicméně nyní, když jste ji dokončil v Top 10, ji položím znovu: Zůstáváte v druhodivizním NetAppu?
To ještě všechno řeším. Ale nemám důvod ten tým opouštět. Jsem spokojený.
Nejbližší úkol tedy zní: Dát se dohromady před mistrovství světa?
Přesně tak. Doufám, že se dám do kupy a mistrovství pojedu. Ale kdybych tam měl jet nemocný, zvážil bych to. Abych si neudělal ostudu.
