Nepatřím rozhodně k těm, kteří křičí: Froome, ven! Jsem rád, že na Tour startuje. Souboj čtyřnásobného vítěze s vyzyvateli uvnitř i vně jeho týmu dodává závodu náboj.
A hlavně: Froome má plné právo tady být.
Šéf Sky o reakcích na Frooma: Nenávist asi patří do francouzské kultury |
Prestižní vědci i lékaři ve službách nezávislé Světové antidopingové agentury WADA shledali na základě předložených důkazů (a bylo jich na 1500 stran), že se loni na Vueltě neprovinil podvodem se salbutamolem, přestože mu při jednom z jeho 20 testů na tomto závodě naměřili více než povolený limit dotyčné látky.
Není sám, kdo byl takto zbaven obvinění. Dle nejnovější statistiky WADA od roku 2013 očistila dokonce 21 ze 41 sportovců, kteří při testech povolenou hranici salbutamolu, používaného na léčbu astma, překročili.
Mnohé z těchto případů nicméně nebyly vůbec medializovány, neboť WADA nemá povinnost informovat o nich v průběhu vyšetřování.
Pokud by svět sportu ztratil důvěru i v takovou instituci, jakou WADA je, ocitl by se doslova v džungli chaosu. Navíc na Froomovu obranu vystoupili i jiní vědci, například skupina z Univerzity v Lovani, poukazující na značný chybový koeficient testů na salbutamol.
Za Froomův start na Tour se nyní staví rovněž mnozí profesionálové napříč všemi týmy. Naposledy o volném dni Tour také Petr Vakoč, jenž byl hostém stáje Quick-Step: „Jsem přesvědčený, že Froome neudělal nic špatně nebo schválně a že šlo při Vueltě skutečně o neobvyklou reakci jeho těla. Protože ta zátěž, jakou na Grand Tour procházíme, je opravdu obrovská. Lidé by na něj neměli pískat a bučet.“
Ale lidé pískají.
Někteří fanoušci si s oblibou nacházejí ve sportu své „zlé“ muže, na něž potom mohou směřovat vlastní negativní emoce. Tým Sky vybudil takové reakce Froomovou suverenitou posledních let, mimořádně vysokým rozpočtem i „počítačovým“ stylem závodění, ubírajícím závodům na dramatičnosti.
Když se objevil problém na Vueltě, odpůrci Sky hned křičeli: Vidíte, Froome podváděl celou dobu.
Mnozí tak křičí i nadále, aniž by měli v rukách jediný konkrétní důkaz - a navzdory verdiktu WADA.
Neobstojí ani argument kritiků, že Britovi loni z „podivných“ důvodů nebyla okamžitě zastavena činnost. Nešlo o žádnou výjimku, udělovanou mocným. Vzhledem ke specifické pozici salbutamolu na listině WADA coby částečně léčebného prostředku smí v tomto případě každý vyšetřovaný jezdec v souladu s pravidly až do dořešení připadu závodit.
„A je správné, že Froome závodil,“ tvrdí též Roman Kreuziger, jenž při své kauze s biologickým pasem takové štěstí neměl a tři měsíce zůstal mimo hru.
Přesto by se odpovědní muži a ženy z WADA a dalších institucí měli zamyslet nad tím, že Froomův případ zároveň opět jednou otevřel i Pandořinu skříňku problémů v současnosti těžce čitelného boje proti dopingu.
Tour de France 2018Přehled etap |
Nejde jen o rozdílné možnosti, jaké vyšetřovaní sportovci mají k obhajobě. Frooma a tým Sky stála spoustu peněz. „Kdyby se to stalo obyčejnému domestikovi, neměl by na ty lékaře a právníky finance, dostal by trest a klidně by mu to mohlo ukončit kariéru,“ poukazuje bývalý profesionál František Raboň.
Ovšem taková už je realita současného světa profesionálního sportu. Pokud by se v podobných potížích ocitl Ronaldo, také by si mnohem snáz zajistil špičkové právníky než, dejme tomu, fotbalista z české ligy.
Dalším problémem bylo, že se UCI, WADA a ASO, organizátor Tour, nedokázaly ani domluvit na společném postupu. Proto byly Froomův případ i jeho možné postihy ze strany ASO prezentovány veřejnosti natolik zmatečně (a se zpožděním), že to snad víc ani nešlo. Což vedlo k dalším spekulacím.
Svět vrcholového sportu se každopádně v posledních letech chytá do vlastní pasti.
Antidopingové testy jsou čím dál propracovanější s těsnější sítí na podvodníky. Současně však snaha o umožnění rovného práva na závodění všem, tedy i astmatikům a alergikům, dospěla do mimořádně nepřehledného spletiva terapeutických výjimek a částečně povolených léků, včetně salbutamolu. Dotyčné výjimky jsou poté některými sportovci i jejich týmy zneužívány.
Jistý přední atletický trenér mi kdysi řekl: „Při snaze maximálně využít možností, které nám pravidla povolují, se často dostáváme na samou hranu dopingu.“ Mezery v pravidlech se hledají ve všech sportech, i v cyklistice.
Předesílám, nemusí jít o Froomův případ.
U něj je naopak lékařsky dohledatelné, že astmatem trpěl už v dětství v Africe, kdy nikdo netušil, že bude špičkovým profesionálem.
Stejně tak v pelotonu závodí opravdoví alergici, kteří na jaře v pylové sezoně mohou brát na základě terapeutických výjimek kortikoidy.
A pak jsou tu i tací, kteří si terapeutickou výjimku zajistili jen proto, aby mohli nastupovat s výhodou.
Jak je „zneškodnit“?
Nabízí se radikální, leč černobílé řešení typu „slepec nemůže řídit letadlo, tak ať ani astmatici a alergici nesoutěží ve vrcholové cyklistice či jiných vytrvalostních sportech.“
Ovšem takový verdikt by hraničil s diskriminací.
WADA by nicméně také díky Froomovu případu měla pochopit, že do změti složitých pravidel, v nichž jsou stále díry a nesrovnalosti, musí vnést v rámci transparentnosti větší světlo.
Už od příštího roku chystá zákaz terapeutických výjimek na „tišicí injekce“ proti bolesti.
Mission Impossible? Bláznivý nápad? Frooma vábí kalendářní Grand Slam |
Pokud se WADA poučí, mělo by jít pouze o první krok. Může následovat rovněž zákaz kortikoidů na léčbu alergií.
Neznamenalo by to, že se alergikům zavřou dveře na velké závody. „Ale takový silný cyklistický alergik by si potom musel říci: Na jaře, kdy všechno kvete, neudýchám bez kortikoidů Giro, tak ho nepojedu. Zato na Tour de France nebo Vueltě jet mohu,“ poukazuje František Raboň.
Co by však mělo následovat především, je mnohem důkladnější prověřování každé udělené terapeutické výjimky. Jak lékaři WADA, tak dalšími nezávislými experty.
Právě v této oblasti totiž leží největší nevybuchlé miny, schopné otřást důvěryhodností celého antidopingového systému.
