Po pachuti, kterou zanechalo předražené a zadlužené mistrovství světa lyžařů v Liberci 2009, byly dva novoměstské týdny lékem na pochybnosti, že v Česku se žádná vrcholná sportovní akce v prestižním sportu povést nemůže. "Ukázali jsme, že se dá udělat velké mistrovství v rodinné atmosféře," řekl na samém konci šéf organizačního výboru Jiří Hamza.
Pod jeho slova se mohu podepsat. Organizátorům tu vyšlo vše. Šampionát s rozpočtem 472 milionů korun, který nebyl v porovnání s Libercem ani čtvrtinový, skončil ziskem. Organizace byla bezproblémová, logistika fungující, zádrhely na cestách k Novému Městu žádné. Návštěvnost 201 tisíc diváků předčila veškerá očekávání.
Publikum dokázalo freneticky fandit, ale bylo i kultivované, podporující závodníky z hloubi pořadí. Vytoužená česká medaile přišla hned v úvodní den. Další dramatické, byť pro Čechy "bramborové" souboje následovaly.
BRAMBOROVÝ KRÁL. Tak titulovali Ondřeje Moravce, který na šampionátu dvakrát skončil čtvrtý.
Šampionát měl štěstí i na počasí. Sníh napadl včas, ani k žádné kalamitě během mistrovství nedošlo. Jeho krátkodobý přínos pro kraj Vysočina má činit půl miliardy korun plus další stavby a infrastruktura. Reklama, jakou celé Česko získalo v zahraničí, je však nevyčíslitelná. V některých zemích měly přenosy z Nového Města až šedesátiprocentní podíl na televizním trhu.
Vhodné pro menší města
Zatímco v Liberci místní obyvatelé lyžařské mistrovství proklínali, v Novém Městě vzali biatlonisty za své. V tom tkví poznatek do budoucna: menší města a regiony si takové akce váží mnohem víc.
Jako balzám mohou organizátory hřát slova Anderse Besseberga, šéfa Mezinárodní biatlonové unie IBU: "Byl to excelentní šampionát před fantastickým publikem, na jednom z nejlepších stadionů a s vynikající infrastrukturou. Neslyšel jsem za dva týdny jedinou negativní připomínku."
Mistrovství v biatlonuNové Město na Moravě, 7. - 17. února Mistrovství světa v biatlonu se letos poprvé konalo v České republice. Setkalo se s nebývalým zájmem, kromě návštěvníků ze zemí, kde je biatlon tradičně sledovaným sportem, přitáhl i velké množství českých diváků. |
Uvědomme si: tato slova pronesl Nor, muž z největší biatlonové velmoci světa. Navíc návštěvností se Nové Město přiblížilo k Mekce biatlonu Ruhpoldingu, kde loni sledovalo mistrovské boje rekordních 220 tisíc diváků - německý areál má přitom mnohem větší kapacitu než Vysočina Arena.
Pozoruhodné bylo na tribunách zastoupení českých diváků. I zahraniční komentátoři se divili: V jiných zemích mají na biatlonu převahu zahraniční fanoušci, tady bylo naopak 80 procent Čechů. To je další překvapení.
Z Čechů se najednou stávali znalci biatlonového slangu, kteří vědí, co je to cvaknout si, vyčistit ležku, nastřílet gruppeto. "Biatlon dostal historickou šanci, aby se tu stal jedním z top sportů," tvrdil Hamza.
Teď jde o to využít ji a nepromrhat. Vydělané peníze mají pomoci klubům i reprezentaci. Nečekaná popularita sportu má přivést děti do klubů.
BÁJEČNÉ NÁVŠTĚVY. Fanoušci si šampionát v Novém Městě na Moravě užívali.
Po skončení libereckého mistrovství jsem často zaslechl názor: Nikdy více. V neděli na Vysočině naopak znělo: Ať se těch osm krásných dní co nejdřív vrátí.
Do elitních středisek biatlonového světa - a mezi ně se už Vysočina Arena právem řadí - se světové šampionáty obvykle vracejí po osmi- až desetileté odmlce. Takže vítejte v Novém Městě na biatlonovém mistrovství světa 2021?
